POL112 Zápisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Vědecká filosofie evolucionismu
Koncem 19. století žádný velký liberální myslitel v Anglii, prosazuje se revizionistický liberalismus – T. H. Geen, Bosanquer, L. T. Hobhouse
Polemika s koncepcí negativní svobody, důraz na aktivní roli státu a občanů
Antiliberální prvky pronikají do liberální tradice už ve 40. letech 19. století, vyvrcholují však až v průběhu první světové války
Druhá světová válka vede k většímu rozmachu státních aktivit a moci
Beveridgeův plán v Británii, New Deal v USA
Panuje obecná shoda, že budoucnost patří aktivistickému státu a smíšené/řízené ekonomice
Keynes
V letech druhé války a i po ní tvoří stále klasičtí liberálové – Hayek (The Road to Serfdom 1944 – kořeny nacismu tkví v socialistickém myšlení a praxi)
Popper – západní intelektuální tradice je vůči pravicovému liberalismu nepřátelská
Talmon, Berlin – pluralismus hodnot, Menger – rakouská škola
70. léta – rozpad Keynesiánského paradigmatu, širší většinost se obrací k rakouské škole
Mises, Rothbard, Kirzner
Chicagská škola – Friedman
70. léta oživení liberalismu – Rawls, Nozick
Z Nozicka, Hayeka a Friedmana čerpají Thatcherová a Reagan
Heywood, Andrew. Politické ideologie: Liberalismus
Slovo liberalismus až od první poloviny 19. století
Upřednostnění jedince a přání vybudovat společnost, ve které jednotlivci mohou uspokojovat své zájmy a dosahovat seberealizace; lidé jsou nadaní rozumem – každý jednotlivec by se měl těšit co nevětší svobodě slučitelné se stejnou svobodou všech
Liberální společnosti organizovány na dvojjediném principu ústavnosti a konsensu – chrání občany před tyranií státu
Klasický liberalismus – minimální stát X moderní liberalismus – aktivní stát (pomáhat lidem, aby si pomohli sami)
Systematizovaný liberalismus přes začátkem 19. století neexistoval, opíral se ale o ideje, které se zformovaly v předchozích třech staletích
Souvisí se zhroucením feudalismu a rozvojem tržní společnosti
Odrážel tužby střední třídy, které se křížily se zájmy etablované moci
Revoluce ve Francii a Anglii měly zřetelně liberální prvky
Proti doktríny absolutní monarchie, prosazování konstituční a později reprezentativní vládu
Kritika pozemkové aristokracie, nespravedlnosti feudalismu – společenské postavení předurčeno náhodou zrození
Zpochybňování autority církve
19. století stoletím liberalismu – s industrializací triumfovaly liberální ideje
Skoncování se státními zásahy, systém průmyslového kapitalismu se vyvíjel od 18. století nejprve v VB, pak Severní Amerika a Evropa
Ideologie industrializovaného Západu
Povaha liberalismu se mění ve chvíli, kdy se sílící střední třídě daří prosadit svou ekonomickou a politickou nadvládu – revoluční osten liberalismu slábne, z liberalismu se stává konzervativní ideologie