POL112 Zápisky

Rozum: lidé jsou nadáni rozumem, je mu přikládána velká váha; liberalismus je osvícenským projektem, který kladl důraz na racionalismus a neomezené možnosti rozumu (x konzervatismus)

• Jsou-li lidé racionální, mohou sami nejlépe definovat a sledovat své zájmy, nemusí to za ně dělat stát (x paternalismus)

• Šíření vědeckého vzdělání umožňuje lidem měnit svůj svět k lepšímu, pokrok

• Důraz na vzdělání a vzdělanost

Svoboda: vyplývá z důrazu na jednotlivce, ten vede na důraz na individuální svobodu

• Chápána jako přirozené právo a základní předpoklad autentické lidské existence

• Chápána jako předpoklad k tomu, aby jednotlivci mohli sledovat vlastní zájmy

• Právo na svobodu není absolutní – právo využívat druhé by bylo v rozporu s jejich vlastní svobodou

• Negativní x pozitivní svoboda

Spravedlnost a rovnost: z individualismu vyplývá požadavek zásadní rovnosti – lidé se rodí rovni a každý má stejnou morální hodnotu

• Formální rovnost – jednotlivci mají disponovat stejným společenským statusem, co se týče práv a nároků (vymezení vůči všem formám privilegií)

  • Rovnost právní a politická; rovnost před zákonem a požadavek, aby měl jeden člověk jeden hlas

• Víra v rovnost příležitostí – každý by měl mít stejnou šanci ve společnosti stoupat nebo klesat neznamená to ale, že by měla existovat rovnost výsledků nebo odměn; lidé se nerodí stejní, mají různé schopnosti a dovednosti, správné je odměňovat pracovitost a ne lenost

• Víra v meritokracii – společnost, ve které nerovné bohatství a sociální postavení odráží nerovnost v distribuci talentu a schopnosti jednotlivých jedinců; sociální rovnost je nespravedlivá – k nestejným lidem přistupuje stejně

Tolerance: snášenlivost a ochota akceptovat názory, se kterými ten, kdo je akceptuje a toleruje, sám nesouhlasí

• Akceptace politické rozmanitost

• V počátcích liberalismu spjato s náboženskou tolerancí

Existence státu je pro liberály důležitá – bez existence státu může někdo jednotlivé lidi zotročovat a vykořisťovat, mohli by porušovat již uzavřené smlouvy, …

• Ochranu proti tomu může poskytnout jen stát společenská smlouva

• 1) Hobbes – označován za prvního liberála; touha po míru a právo a obranu; absolutistický neoliberální Leviathan

• 2) Locke – přirozený stav idylická doba, existuje přirozený zákon, bohužel se někdo přirozeným zákonem řídit nemusí – proto je uzavřena společenská smlouva a stvořeny orgány ochrany, kterým svěří určitou autoritu – autoritu mu jen propůjčí (x Hobbes)

• 3) Rousseau – stav před existencí společenské smlouvy idealizuje, zlom přichází se dvěma vynálezy – výrobou železa a zavedením zemědělství – lidé vydělají víc, než spotřebují vzniká majetková nerovnost

  • V prvním okamžiku vzniká, aby majetkovou rovnost chránila – smlouva bohatých proti chudým