POL112 Zápisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
V 19. století dochází k revizím idejí raného liberalismu – minimální stát x vláda má odpovídat za zajišťování sociálních služeb a usměrňovat ekonomiku
Vznikají dva základní proudy – klasický liberalismus a moderní liberalismus
20. století jako triumf liberalismu
2000 2/3 států mají liberálnědemokratické rysy
Primát jednotlivce
Liberální ideje prostupují politický, ekonomický a kulturní život, je těžké přesně vymezit jejich vliv
Liberalismus je těžké oddělit od západní civilizace
Myslitelé 18. a 19. století ovlivnění osvícenskou vírou v univerzální rozum se přihlašují k otevřené fundamentalistické podobě liberalismu, která usiluje o prosazení základních hodnot, dějiny povedou k postupnému a nevyhnutelnému triumfu liberálních principů a institucí
Pokrok se chápe v kategoriích liberalismu
Ve 20. století důraz na morální indiferentnost liberalismu
Správné před dobrým – nastolení podmínek, kdy lidé usilují o svá vlastní dobra
Liberalismus zde jako metaideologie – soubor pravidel stanovujících východiska pro politické a ideologické diskuse
Přes veškerou otevřenost se liberalismus vyznačuje morálním apelem na: jednotlivce, svobodu, rozum, spravedlnost a toleranci
Jednotlivec
Za feudalismu se na lidi hledí jako na členy sociálních skupin, lidé nemají své vlastní zájmy nebo identitu, to vše určuje povaha jejich sociální skupiny
Zhroucení feudalismu – nové intelektuální klima, racionální a vědecká vysvětlení nahrazují tradiční náboženské teorie
Projev: teorie přirozených práv
Kant – jednotlivci jsou účely sami o sobě
Protiklad – každý jednotlivec má odlišné kvality a vlastnosti, které jsou vlastní jenom jemu samotnému X jednotlivci mají jeden a týž statut – jsou to jednotlivci především
Primát jednotlivce ovlivňuje liberální myšlení různými způsoby – někteří chápou společnost jako soubor jednotlivců, z nichž se každý snaží uspokojit své zájmy – atomismus: společnost jako taková neexistuje, je souborem soběstačných jedinců
Macpherson – raný liberalismus jako posesivní individualismus – jednotlivce chápe jako vlastníka osoby či schopností, který ani za jedno nedluží společnosti
Přání vytvořit společnost, v níž se každý bude moci rozvíjet a plně využívat svůj potenciál
Svoboda
Víra ve vrcholnou důležitost jednotlivce vede k oddanosti individuální svobodě – nejvyšší politikou hodnotou pro liberály
Pro rané liberály svoboda přirozeným právem a předpokladem lidské existence
Právo jednotlivců na svobodu není absolutní – neomezená svoboda se může stát libovůlí – právo zneužívat jiné lidi
Millovo libertariánské stanovisko – oprávněně a proti vůli člověka lze použít moci jen tehdy, když chci zabránit škodě páchané na ostatních minimální omezení svobody
Mill nesouhlasí ani s omezeními, která mají zabránit člověku poškozovat sám sebe – může se sám uvrhnout do otroctví