POL112 Zápisky

Ludwig von Mises – radikální liberalismus volného trhu

• Známý jako kritik antikapitalistické mentality západních intelektuálů

• Liberalismus se, díky obhajobě svobody, racionalismu a kapitalismu, jeví jako nejperspektivnější politická síla

• Vztah neoklasického liberalismus ke státu a parlamentní demokracii – na základě respektování liberálních hodnot – úcta k soukromému vlastnictví, svoboda, snaha o mírové mezinárodní prostředí, rovnost před zákonem, mezinárodní spolupráce

• Stát je politickou institucí, která donucováním přiměje škůdce společnosti, aby dodržovali pravidla soužití

• Pravidla, kterými se stát řídí = právo, orgán, jenž obstarává použití donucovacího aparátu = vláda

• Trvá na existenci a důležitosti státu – nesmí však omezovat soukromé vlastnictví

• Stát má eliminovat možnost masové občanské nespokojenosti

• Optimální se mu jeví zastupitelská demokracie

  • Vláda má být vždy legitimní, má existovat elementární koncensus mezi vládnoucími a ovládanými

• Zastupitelskou demokracii hájil proti přímé demokracii, komunismus, korporativismu a fašismu

Friedrich August von Hayek – neoklasický liberalismus a vláda zákona

• Jeho životní dílo přesáhlo ekonomickou vědu velmi široce

• Ústředním tématem je možnost udržení svobody jednotlivce a individualistické civilizace

• Pojem spontánního řádu – řád se vyvíjel postupně adaptací určitých abstraktivních pravidel, která umožňovala pokojné soužití mnoha jedinců

  • Jde o produkt samovolného výběru úspěšných pravidel, která pomáhají překonávat pozůstatky primitivní rodové společnosti – vytvářejí tak velkou společnost, tedy moderní civilizaci

  • Zde fungují instituce liberálního státu, trhu, apod.

  • Spontánnost v budoucnu povede ke zdokonalování pravidel

  • Transformace a doplňování pravidel ze strany veřejných institucí je nevyhnutelná, ale nesmí být dělána libovolně

  • Kritériem vhodnosti nového pravidla je test univerzalizace – kompatibilita nového pravidla s celkem ostatních

• Obhajuje ekonomiku volného trhu – není možné okleštit svobodu jednotlivce v ekonomické oblasti bez následků v jiných oblastech

• Ekonomické svobodě se daří jenom v prostředí volného trhu – tržním řádu

• Konkurence je nástroj ke koordinaci lidského úsilí – jde o daleko efektivnější metodu než plánovaná ekonomika v socialismu

• Pro udržení společnosti v klidném stavu je nutné neustálé rozvíjení spontánního řádu, je potřeba i částečně přerozdělovat majetek

• Není důležité, kdo konkrétně bude vládnout a jaké budou mít mezi sebou orgány vazby, ale spíše to, aby byla moc pokud možno kontrolovatelná a limitovaná – plně akceptoval demokratickou formu vláda, demokracie je pouze jako proceduru

• Demokracie podle něj není nástrojem, který by automaticky zaručoval lidskou svobodu

  • I v demokracii, pokud se nebude řídit základním pravidlem klasického liberálního konstitucionalismu, může systém přerůst v nejhorší totalitu