Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




POL112 Zápisky

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (2.63 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

  • Demokracie je vládou svobody, každý zde může dělat, co se mu zlíbí – ideálnímu uspořádání je ještě vzdálenější než vláda cti a vláda peněz – je však nejhezčím státním zřízením – umožňuje rozkvést životním stylům – obsahuje v sobě pestrost rozličných životních stylů – obsahuje v sobě prvky jiných zřízení, je doslova „tržištěm zřízení“ – nikdo není k ničemu nucen, zřízení rezignuje na vládu nejlepších, vládnou ti, kteří na svou stranu dokáží získat masu – jde podle Platona o nenáročné zřízení, nekladoucí žádné požadavky na své občany, neexistují zde žádná měřítka, řád, nutnost, svoboda je rozšířena do všech oblastí, na úroveň občanů jsou stanoveni otroci a také zvířata – taková přemíra svobody se časem zvrhne v tyranidu

  • Tyranida – založena na holé síle tyrana a jde o nejupadlejší režim – je protipólem ideální aristokracie

  • ARISTOTELES – rozlišuje šest typů ústav, ve skutečnosti tři – z nichž jednu stranu tvoří ústava správná a druhou špatná varianta – království (x tyranida), aristokracie (x oligarchie), politeiá – vláda střední třídy (x demokracie)

    • Politeiu považuje za formu umírněné demokracie, nedošlo zde k extrémnímu rozšíření svobody jako v demokracii, jde o vyvážnou směs oligarchie a demokracie – musí být rozvinutý střední stav s průměrným majetkem – konstituuje sociální základnu stabilní obce – upírá se zde pozornost k sociálním podmínkám stabilní politické vlády

    • Každé zřízení pojí s určitým principem – ten v sobě zahrnuje obecný cíl nebo sledovaný účel danou obcí

    • V oligarchii je principem bohatství, v aristokracii ctnost, v demokracii svoboda, tyran usiluje o požitek, král o čest, politeia žádný princip podle Aristotela nemá

  • Klasická liberální teorie demokracie

    • JOHN LOCKE – racionalistický postoj ke křesťanství

      • Pracuje s pojmem přirozený stav (stejně jako Hobbes) – občané jsou nadání přirozenými právy (na život, přežití, na soukromé bohatství) – společnost a stát jsou umělé konstrukce, vybudované na ochranu zejména svobody společnosti

      • Vytvoření společenské smlouvy, která stanoví politické instituce dohlížející na to, že není svoboda porušována (případné porušení má být sankcionováno)

      • Stát je podle něj pouze nutným zlem, nikoliv hodnotou sám o sobě

      • Klíčová otázka – optimální podoba politických institucí bránících přílišné expanzi státu – občané si musí volit své politické zástupce, kteří jednají v jejich zájmu – vytváří se parlament, který přijímá zákony a jiná politická rozhodnutí

      • Vždy musí existovat konsensus mezi mocí a ovládanými, jinak není politická moc legitimní

      • Kde konsensus není možný, je potřeba rozhodovat většinově – tyto teze vedly ke vzniku westminsterského modelu demokracie

      • Podle některých autorů byl Locke stoupencem majetkového cenzu, kdy volit mohli pouze bohatší – rozhodně však podporoval právo na revoltu ze strany všech (i nemajetných)

      • Důležitá zásada dělby moci – nejdůležitější je podle něj moc zákonodárná

      • Legislativa je v nejvyšší moci státu (tudíž v posvátných a neměnných rukou) – legislativa může vydávat zákony, kterými se povinně řídí celá společnost

      • Nad prováděním zákonů vykonává kontrolu moc výkonná, nezávislá moc federativní pak řeší otázky zahraničního obchodu a mezinárodní bezpečnosti státu

      • Obě další moci jsou oddělené, ale podřízené legislativě

    Témata, do kterých materiál patří