POL112 Zápisky

Rozdíly v Moscově a Paretově myšlení a kritika jejich teorie

• Shodovali se na nezaměnitelnosti dělby společnosti na elitu a masu

• Případná politická změna vede ke změně elita

• Zvýrazňují význam psychologických faktorů, charakteru, vlastností, vrozených predispozic člověka

• Oba se vydali výrazně jinou cestou než Karel Marx – ten svou teorii postavil na důležitosti ekonomických faktorů a sociálních tříd

• Mosca považoval vládnoucí menšinu jako vládnoucí politickou sílu, Pareto jako elitu

• Mosca se výrazně zaměřuje na problematiku, jak vládnoucí třída legitimuje svou moc

• K výtkám jejich kritiků patří, že jejich koncepty jsou příliš redukcionistické a nedostatečně zohledňují historické proměny vládnoucích menšin

Robert Michels

• Nezaměřil se na výzkum elit v průběhu dějin a na jejich psychické rysy, ale spíše na analázu moderní organizace (navazoval částečně na Webbera a Ostrogorského)

• Na základě pozorování západních sociálnědemokratických stran a odborů došel ke značně pesimistické diagnóze vývoje politických stran

  • Každá strana musí neodvratně podlehnout oligarchizaci, moc se soustředí v rukou vůdců, kteří jsou podporování byrokratickým aparátem dané strany

  • Nazval to železným zákonem oligarchie

Jak vzniká vůdcovství a byrokracie v politické straně

• „Kdo říká organizace, říká tendence k oligarchii“

• Mašinérie velké organizace potřebuje pro fungování pevnou strukturu – ta ovšem v mase vyvolává důležité změny

• Vláda masy se hodí jenom pro malé poměry

• Stoupne-li počet účastníků, stane se řízení organizace nefunkční

• Tak vzniká potřeba vůdce (či vůdců) – tendence k byrokratizaci stranu a formu se stranický aparát

• Vzniká vrstva – přestává vykonávat své původní funkce

• Dochází k silné centralizace a budování takřka vojenské organizace strany

• Silné osobní charisma vůdce

• Velký význam zde má také pasivita členské základny

  • Většině členů chybí zájem na stálé účasti ve stranickém životě

  • Sféra demokratické kontroly vedení se v politické straně s rostoucím počtem členů omezuje na užší okruh lidí

• Vzniká mohutná budova složité organizační struktury – byrokracie se stává finančně závislou

• Rodí se kategorie placených vůdců, kteří jsou na svém postavení ve straně existenčně závislí

• Fenomén poklesu původního sociálněpolitického radikalismus socdem. Stran v závěru 19. století – jejich proměna v prosystémové formace

Kritika železného zákonu oligarchie a Michelsův přínos pro politickou vědu

• Kritika je poměrně rozsáhlá – poukazuje na ne zcela jasnou interpretaci konceptu – chybějí pojmy

• Oligarchizace může být různě vykládána

• Michel svůj zákon až příliš zobecnil, u jiných druhů organizace nemusí předvídat reálné výsledky

• Otázka, zda míra oligarchizace v různých organizačních skupinách nemůže být odlišná

• Podle Sartoriho je Michelsova premisa, že strany nejsou demokratické a demokracie není možná, příliš pesimistická

• Z toho, že politické strany jsou oligarchické, nutně nevyplývá, že konkurenční politické strany vytvářejí oligarchický politický systém

  • Organizace nejsou vytvářeny pro vznik demokratické formy, ale ke vzniku účinnému nástroje k prosazování zájmů