POL112 Zápisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Přesvědčení, že změna je možná
Vize emancipované společnosti
Spor s K. Marxem
Odmítání diktatury proletariátu a avantgardní strany
Argument autonomie politické moci
Odmítají kapitalismus, pro kolektivní vlastnictví, život v komunách
Revoluce – okamžité svržení kapitalismu i státu
X
marxisté – přechodné období diktatury proletariátu
Mutualismus
Přechod mezi individualismem a kolektivismem
Ústřední postava: Pierre Joseph Proudhon (1809-1865)
Myšlenka spojení jedince s komunitou
Byrokratická vláda brání individuálnímu i komunitnímu rozvoji
hromadění majetku → hromadění moci → utlačování člověka člověkem
spolupráci lze zajistit bez nátlaku státu, pokladem vzájemné spolupráce by byla vzájemná výhodnost, kontrakt
ideální společností: společnost z malých producentů (inspiroval se středověkým Švýcarskem), cílem ne zisk ale uspokojení potřeb, federativní či konfederativní základ společnosti, to, co by lidé získali ze spolupráce, by bylo podmíněno morálním závazkem vzájemné spravedlnosti
menší komunální spolky, které by se spojovaly do větších konfederací
jeho stoupenci se v 2. pol. 19. stol. pohybovali v dělnickém hnutí a spoluzakládali s marxisty 1. internacionálu a byli významným proudem
Marx se Proudhonem inspiroval, ale později se rozešli v názorech – Marx chtěl násilnou revoluci, Proudhon ji odmítal
2. pol. 19. stol. proudhonismus vymizel, ale byl znovu objeven na konci 20. stol.
„Vlastnictví je krádež“ x vlastnictví je svoboda“
Odmítání trhu jako samoorganizujícího se procesu x problém jak zajistit dodržení závazků
Vyjednávání & argumentace – důvěra – spolupráce a spravedlivá směna
„libertáriánský socialismus“
Na pomezí kolektivismu a individualismu
Družstevní výroba za cílem uspokojování potřeb, ne zisku
Majetek by měl být vlastněn nikoli společně, ale malými kolektivy, kteří by pak dávali zboží ke směně
Ne tržní, ale přátelská směna
Bez vykořisťování či zisku většího než je třeba
Anarchosyndikalismus
Viz Vznik a vývoj
Politicky nejúspěšnější forma
Radikalizace/militarizace odborového hnutí
Přímá akce namísto tradiční politiky
Anarchisté viděli v syndikátech model společnosti budoucnosti
Je spíš bokem
Anarchokomunismus
Dovedení socializujících myšlenek do důsledků nemarxistickou cestou
Poslední „logický“ stupeň
Ústřední postavy:
E. Malatesta
Petr Kropotkin (1842-1921)
Šlechtický původ
Deziluze z bolševismu po Říjnové revoluci
1872 výjezd do Švýcarska
Aktivní zapojení do anarchistického hnutí (Anglie, Francie, Rusko)
Společnost
Soběstačné decentralizované komuny
Přímá demokracie
Principy společné práce posilující vztahy
Produkce/směna dle lidských potřeb
Úloha intelektuála = šíření subverzivních myšlenek
Společná činnost
Veškeré soukromé vlastnictví je krádež
Všechno patří komuně