POL112 Zápisky

Nevzniká socialistické hnutí v úplném vakuu: existují premoderní kořeny, ke kterým se rodící se socialismus hlásí: utopistické politcké myšlení (konstruování ideální politické obce v budoucnosti), francouzská radikální filosofie 17. a 18. století (i VFR), sociálně kritické myšlení ve Velké Británii v průběhu 17. a 18. století – Charles Hall (charstistické hnutí)

V různých zemích se socialismus vyvíjí do různé podoby, v 19. století pak socialismus překonává národní specifičnosti, jelikož se jedním z velkých znaků socialistického myšlení stane internacionalismus – skepse, že lze dosáhnout socialistického ideálu v uzavřených modelech

Klasický utopický socialismus konce 18. a začátku 19. století, který se hlásí k utopii Thomase Moora a krom abstraktních uvažování o utopických vizích přistupuje k pokusům o realizaci politických projektů (R. Owen, …)

Max a Engels propojují socialismus v polovině 19. století do jednoho celku

Interpretovány tři základní fáze: druhá polovina 19. století – zrod koherentní politické ideologie, zároveň období vzniku socdem stran, které představují novum z hlediska schopnosti stát se masovými stranami, práce s vizí možnosti dosažení socialistického ideálu evoluční socialistickou cestou – všeobecné hlasovací právo; na začátku 20. století se vize jeví iluzorní, uvnitř soc tábora se formují dva doktrinální proudy, socialismus reprezentován především radikálním socialismem – komunismem, Rusko 1917, jediným správným nástrojem dosažení cíle je revoluce, pokrývá první polovinu 20. století a protahuje se do 60. let dvacátého století; přelom 60. a 70. let – postupné prozření ze strany demokratické levice o bezalternativnosti a negativních důsledcích komunistické verze naplňování socialistického ideálu, komunismus je ostrakizován a vnímán jako problematický způsob naplňování ideálu, revitalizace socialismu na západě, moderí socialismus se stává heterogennějším hnutím

První základní znak socialistického myšlení je pojetí rovnosti a spravedlnosti – nerovnsoti či nespravedlnosti

Socialismus vychází z předpokladu, že existuje něco jako nějaká prehistorická rovnost všech lidí, která se v průběhu času dostává pod tlak ze strany sociálních struktur, které tvoří tlak na dobrou přirozenost každého z nás, se kterou se lidé rodí (člověk jako politická bytost)

• Zároveň se tady socialismus potkává s křesťanstvím – vstupní dobrota každého člověka

• Rodíme se ale do nějaké poltiické/ekonomické/sociální situace, kdy se nám od začátku dostává určitých více či méně spravedlivých výdobtků nebo nespravedlností, které určují, jaká bude naše dráha a lidský osud

• Tato primární prehistorická rovnost v průběhu času se vyvinula způsobem, jterý je nešťastný, jelikož produkuje sociální struktury, které na nás začínají po zrození vykonávat tlak, díky kterému se naše dobrá přirozenost začíná deformovat