POL112 Zápisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Ve vztahu exekutivy a legislativy převažuje vliv exekutivy vs. vyvážený vztah obou
Dvoustranický systém vs. multipartismus
Většinové a disproporční volební systémy vs. proporční zastoupení
Pluralitní systémy zájmových skupin s volnou soutěží vs. koordinované korporativistické systémy zájmových skupin zaměřené na kompromisy a koncentraci
Rovina federálně-unitární:
Unitární a centralizovaná vláda vs. federální a decentralizovaná vláda
Koncentrace legislativní moci v jednokomorovém parlamentu vs. rozdělení legislativní moci mezi dvě rovnoprávné komory (ale jinak konstituované)
Flexibilní ústavy, upravovatelné pomocí prosté většiny vs. rigidní konstituce, upravovatelné pomocí výrazně většinového principu
Systémy s konečným slovem pro legislativní orgán o ústavnosti přijímaného zákona vs. systémy, kde je ústavnost možné kontrolovat pomocí nejvyšších, resp. ústavních soudů
Centrální banky závislé na exekutivě vs. nezávislé centrální banky
Přednáška
Konsociační demokracie: čistě terminologicky – jiný výraz se v češtině nepoužívá – paktová demokracie, dohadovaná demokracie
K čemu? Řeší problémy, které přináší velká etnická, náboženská, kulturní nebo jiná heterogenita – podmínkou demokracie je homogenita obyvatelstva
X procesy národní homogenizace (Francie)
Pětka (sedma, osma) jako symbol konsociačního mechanismu – instituce, která do jisté míry reflektuje zájmy menšin: handl – každý někde ustoupí a všichni jsou alespoň ze základu spokojení – proces, který nemůže fungovat, pokud je transparentní
Alternativy – decentralizace, apartheid, asimilace, diktatura, …
Konsociační čtverka: Nizozemsko, Belgie, Rakousko, Švýcarsko; Kolumbie, Libanon, Kypr
Základní podmínky konsociační demokracie: vysoká segmanetace společnosti, pevná její neměnná struktura (táborová nebo sloupová)
Ochota elit jednotlivých segmentů ke konsensu (negativní zkušenost s konfliktem)
Zažití politické kultury spojené s tradicí konsensu (pro reprodukci a udržení konsociačního uspořádání)
Vysoká segmentace společnosti – Nizozemí
V 19. a na začátku 20. stoletá se zformovaly tři náboženské segmenty spjené s jednotlivými náboženskýmu komunitami s vlastní politickou reprezentací – kalvinisté, reformovaní protestanté a katolíci
Vedle náboženských segmentů se etablovay i dva sekulární: dělnický a liberální
Byly integrované a oddělené od ostatních, s vlasntími zájmovými skupinami, sdělovacími prostředky, školstvím, atp.
Ochota elit ke konsensu a vytvoření konsensuální politické kultury a tradice
Elity musí být schopny rozeznat nebezpeční plynoucí z fragmentace společnosti, mít zájem na uchování demokratického systému, být schopny překlenou hranice mezi subkulturami a elitami jiných komunit, být schopny vypracovat vhodná řešení, která by akceptovala rozdílné zájmy a požadavky jednotlivých subkultur