POL112 Zápisky

Ochota elit ke konsensu

• Nutné splnění několika základních požadavků – elita musí:

  • Být schopna rozeznat nebezpečí plynoucí z fragmentace

  • Mít zájem na uchování demokratického systému

  • Být schopna překleknout hranice mezi subkulturami a elitami jiných komunit

  • Být schopna vypracovat vhodná řešení, která by akceptovala rozdílné zájmy a požadavky jednotlivých subkultur

• Pro fungování je důležité křížové překrývání identit – důležitý základ pro koncensus

Význam politické kultury a tradice

• Neplatí zdánlivě intuitivní vazba, že se konsociační model utváří a reprodukuje pouze v zemích, které kooperační vztahy elit různých segmentů zažily v éře před nástupem masové politiky

• Neméně silnou motivací může být negativní zkušenost s ostrou konfrontací mezi společenskými segmenty

• Projevuje se zde také silné napojení na tradici kooperativního zprostředkování zájmů

  • Většina států se silným korporativismem (Rakousko, Belgie, Nizozemsko, Švýcarsko, Německo, Švédsko, Norsko) je zároveň považována za konsociační systémy nebo systémy s výraznými konsociačními prvky

• Úspěch konsociačních demokracií lze spatřovat zejména u malých zemí

  • Menší početnost politické elity umožňuje bližší neformální vztahy a může nepomáhat kooperativnímu chování těchto elit

Říchová, Blanka. Přehled moderních politologických teorií: Teorie konsociační demokracie

• Dlouho převládal názor, že demokracie může existovat jen tam, kde nejsou výrazné hranice mezi příslušníky různých etnických, kulturních a jiných celků

• Konsociační demokracie definována jako nový typ politického systému

Nový typ demokratického politického systému?

• Teorie se stala velkým hitem 60. let, začala postupně zajímat velkou spoustu politologů

• Nový typ přestal být postupně chápán pouze jako evropská anomálie, stále více studií se snažilo prokázat, že se jedná o jev geograficky značně rozšířený

• Na počátku stálo Almondovo odlišení na angloamerický a kontinentální politický systém

  • Charakter Nizozemska a skandinávských zemí mu však připadal natolik odlišný, že o nich začal hovořit jako o svébytném typu systému

• Jako třetí specifický typ konsociační demokracii poprvé vymezil Lijphart

  • Analýza nizozemské společnosti – výrazná segmentace už od 16. století

    • Štěpná konfesní linie – artikulace zájmů katolíků, kalvinistů a obyvatel bez výrazného vztahu ke konfesi (sekularizovaný blok)

    • Druhou štěpnou linií byla linie třídní – rozdělení obyvatel podle ekonomického zázemí – vznik liberálního a socialistického bloku

    • Vznik čtyř výrazných sociálních skupin: liberálové, socialisté, katolíci, kalvinisté – reprezentováni celkem pěti politickými stranami, tzv. velká pětka (1918-1963 nikdy nezískala dohromady méně než 84 % hlasů)