POL112 Zápisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Kritika: inkonzistence Huntingtonova myšlení, kulturní determinismus, nejasné vymezení civilizací – někde jazyk, jinde náboženství, …, přehlížení ekonomických a sociálních rozdílů (vidí islám jako homogenní)
Přednáška
Schumpeter z minule
Minimální vymezení demokracie
Základní kritérium: procedura ustavená na volbách, které jsou soutěživé a férové – volební trh
Kritika: omezíme-li to jen na volby, můžeme se dostat do problému, že vítěz další volby nepřipustí
Procedurální demokracie: polyarchie Roberta Alana Dahla
Základní instituce/kritéria: volení státní úředníci, svobodné a spravedlivé volby, všeobecné volební právo, právo ucházet se o úřad, svoboda projevu, přístup k alternativním informacím, svoboda sdružování
Základní vymezení liberální demokracie
Dále rozšiřováno přidáním právního státu
Schmitter, Karl – dominance volených politiků a absence blokujících nevolených aktérů (armáda, duchovenstvo) + autonomie politické obce
Maximalisté – Larry Diamond – nejsou vyhrazené oblasti (analogie k první Schmitterově a Karlově podmínce), vedle vertikální kontroly moci (volby) i hustá síť horizontálních institucí (soudy, ombudsman, finanční úřady, kontrolní instituce), široký rozsah a silné garance pluralismu
Nebezpečí přílišné vágnosti a extenzivnosti
Historicko-vývojový pohled na liberální demokracie
V západním světě obvyklý nejprve vznik liberálního státu a až poté demokratického státu – postupné srůstání liberálního pilíře s demokracií (Anglie od středověku do 20. století)
Hybridní režimy/demokratické hybridy
Boom zájmu v 90. letech
Vzestup počtu hybridů – důsledek nedotaženosti či neukončenosti demokratické proměny řady původně nedemokratických režimů
Výjimečně rychlý postup buď ke konsolidované demokracii, nebo zjevné diktatuře
Autoři: Fareed Zakaria (neliberální demokracie), Guillermo O’Donnell (delegativní demokracie) – explicitně nekonstruují novou kategorii politického režimu, jenom popisují danou realitu
Delegativní demokracie: pro latinskou Ameriku; určitý styl vykonávání moci a chování (macho) – člověk, který v danou chvíli působí dojmem silného vůdce, který prosadí co je třeba pro dobro lidu silný prezident, nerespektují ústavní mantinely, opozici, ústavní soud; např. v Peru, Chavezův režim, Perón,
Wolfgang Merkel – defektní demokracie, klientelistická demokracie Herberta Kitschelta, soutěživý autoritarismus Waye a Levitského
Projasnění charakteru většiny režimů v současnosti – jasné směřování buď k demokracii, nebo diktatuře
Rusko: 1991 rozpadá se SSSR – ústřední role Jelcina v osamostatnění Ruska
1993 rozpuštěn parlament, chtěl v konfliktu s Jelcinem (chtěl sesadit prezidenta), použití síly – Jelcin poslal na parlament tanky
Nová ústava s mimořádně silným prezidentem