POL112 Zápisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Loajální participační kultura – odmítnutí extrémních názorů
Vlny demokratizace (víc v přednášce):
Třetí vlna: Huntington stanovuje pět systémových příčin
Problémy legitimity starých nedemokratických režimů – ekonomické problémy, válečný neúspěch
Prudký hosp. růst v 60. letech posiluje vliv střední třídy, ta tlačí na demokratizaci
Změna doktríny a aktivit katolické církve, transformace národních církví v protivníky režimů
Změny vnějšího prostředí – ES, ochrana lidských práv, změna Sovětského svazu
Efekt laviny
Vize role liberální demokracie ve světě na přelomu 20. a 21. století
Konec dějin Francise Fukuyamy (Konec dějin?, Konec světa a poslední člověk)
Nástup nové bezdějinné éry, která se otevírá díky konečnému vítězství liberální demokracie; zánik komunismu znamená definitivní vítězství osvícensko-liberálního projektu společnosti, založeného na trhu, lidských právech a zastupitelské demokracii
Kritika: považováno za příliš optimistické, první tábor vyčítá podcenění iracionálních a agresivních rysů lidské povahy, které vylučují neměnnost jedné formy vlády, druhý obviňuje z podceňování globálních problémů lidstva
Optimismus konce 19. století zakončen světovými válkami, moderní liberální demokracie se musely chránit tím, že přejaly některé strategie diktatur; v polovině 20. století převládaly ve světě diktatury
Trauma se stalo základem pro intelektuální krizi 20. století, liberální demokracie brána jen jako jedna z forem vlády, komunistické režimy se zdají být trvalým jevem
Třetí vlna demokratizace – nedemokratické režimy přicházejí o legitimitu, rozkládají se zevnitř; následuje světová liberální revoluce, celkový trend směřuje k vítězství liberální demokracie
Nejedná se o cyklickou teorii dějin, ale lineární, kdy je liberální demokracie konečným bodem -> konec dějin světového konfliktu, obyčejné dějiny budou pokračovat nadále; okrajové části planety – historický svět; může nastat konflikt mezi posthistorickou a historickou částí světa, nicméně ta výsledek neovlivní
Boj o uznání – blahobyt bez svobody obyvatelům nestačí (Jižní Korea, Španělsko) – vidí předobraz u Hegela (první lidé); používá Platónův výraz thymos (vášeň) – boj proti apartheidu v Jižní Africe, Československo – falešná zpráva o zabití studenta 17. 11.
U kořenů ekonomického vzestupu západních demokracií nestojí touha po uznání, ale žádostivost lidí po ukojení vlastních potřeb
Kritika konce dějin: Dahrendorf: to, co označuje Fukuyama za západní svět, je silně heterogenní entita, analogie západu s východním blokem, vize stabilizovaného světařádu je mýtem
Huntington: svět se na počátku 90. možná změnil, ale nestal se klidnějším
Střet civilizací Samuela Huntingtona
Publikuje 4 roky po Fukuyamově textu