POL112 Zápisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Lijphart upřednostňoval konsensuální demokracii – vidí v nich demokracii vyšších kvalit
Lepší reprezentace žen, vyšší participace ve volbách, rozvinutý komunitní duch
Ve zvětšování rovnosti vnímá egalitární zmenšování rozdílu v příjmech obyvatel – diskutabilní
Lane a Ersson dodávají, že na zmenšování příjmové nerovnosti mají podíl instituce, které nelze jednoznačně řadit k žádnému modelu
Navíc podle nich korporativismus vede ke zvětšování státního aparátu, veřejných výdajů a brzdí také hospodářský růst
Podle M. Nováka není volební účast vypovídajícím ukazatelem kvality demokracie
Konsensuální Švýcarsko má tradičně nejnižší účast v parlamentních volbách v Evropě, o referenda je větší zájem
Proporční systém přispívá k většímu zastoupení žen, není to však jasný argument pro zavrhnutí většinového volebního systému
Nejvýstižnější výhrady proti konsensuálnímu modelu vznesl G. Sartori
Lijphartova představa sdílení, rozptýlení a omezení moci ve skutečnosti představuje její zdecimování
Snaha o koncensus je podstatnou každého demokratického systému, většinový systém nestupňuje konflikty – vůle většiny má právo převládnout v mezích daných úctou k právům menšin
Hloušek, Vít, Kopeček, Lubomír: Demokracie. Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy demokracie: Konsensuální a konkurenční demokracie
Východiska lijphartovské teorie konsociační demokracie
Jeho typologie zohlednila stav dvou prvků:
Stupeň kulturní fragmentace dané společnosti – nakolik je kulturně homogenní
Soudržnost politické elity – buď soutěživý, nebo kooperativní charakter
Čtyři typy demokracie – odstředivá, dostředivá, konsociační a depolitizovaná – viz výše
Nejvíce se věnoval konsociační demokracii – kritika Almondovy typologie – některé společnosti, které jsou silně fragmentované, vykazují značnou míru demokratické stability
Pevná strukturace společnosti
Nutnou podmínkou pro fungování konsociační demokracie je historická skutečnost segmentované společnosti (například v Rakousku) – konfliktní linie stát-církev, integrované a uzavřené segmenty (tábory), cleavage práce-kapitál – katolický a socialistický tábor, struktura dále doplněna národně-liberálním táborem
Segmentace společnosti vytvořila v Rakousku nesmiřitelný konflikt mezi tábory, likvidace parlamentní demokracie a občanská válka – po 2WW politické elity (byť v původním rozdělení na dva tábory) zaujaly kompromisní postoje a orientovaly se na dosahování shody – specifický model tzv. proporční demokracie
Model nejvíce pozoroval na svém rodném Nizozemsku – elita usazená v prostředí měla zájem na zachování stávající modelu, mohl tak nadále fungovat
Proces segmentace setrval na úrovni tradičních politických stran, které si udržely poměrně vysokou mobilizační schopnost
Projev schopnosti modelu přizpůsobovat se měnícím se podmínkám (rys vnitřní dynamiky)