POL112 Zápisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Vztahy mezi elitami různých subkultur
Důležitá je věrnost a ochota ke spolupráci a také účinnost při řešení problémů, jež vyplývají z fragmentace
Důležitá je také doba trvá konsociační demokracie – stane-li se kooperace mezi elitami zvykem (a není pouhým přechodem od soutěživosti k problémům), konsociační normy se více upevňují
Faktor vnějšího ohrožení – kartel elit byl vždy výrazně posílen v období mezinárodní krize (1WW a 2WW)
Faktor vícečetné rovnováhy sil mezi subkulturami – neexistuje duální model mocenské rovnováhy ani jasná hegemonie jedné subkultury (žádná subkultura se tak nesnaží o primárně dominantní postavení)
Schopnost řešit politické problémy vlastní země – fragmentované systémy mají tendence ke strnulosti (neochota ke změnám, konzervatismus) – faktor relativně nízkého absolutního zatížení rozhodovacího aparátu (ekonomická produktivita a sociální rovnost, například, přispívá ke stabilitě a ještě ji posiluje)
Vztah mezi subkulturami na úrovni mas
Štěpné linie mezi subkulturami přispívají ke vzniku konsociační demokracie i k politické stabilitě
Liší-li se skupiny výrazně svými názory, mohou vedle sebe existovat bez konfliktu, zatímco se konflikty objevují pouze tehdy, jsou-li skupiny ve vzájemném kontaktu
Politické elity se mají podílet na činech, které působí proti důsledků kulturní fragmentace – překrývající se členství se za určitých podmínek zruší samo
Vztah elita-masy uvnitř subkultur
Dělící linie jsou průvodním jevem vysokého stupně vnitřní politické soudržnosti subkultur
Elity musejí kooperovat a činit kompromisy, aniž by ztratily podporu a loajalitu svých příslušníků
Politické strany lze vnímat přinejmenším jako odpovídající vyjádření zájmů subkultur
Posledním faktorem pro konsociační demokracii je pak značně rozšířený souhlas s vládou kartelu a elit
Konsocionalismus jako historický fenomén
Třetí pojetí vychází z historické perspektivy politického vývoje zemí, v nichž se tento model prosadil – specifická podoba vztahu mezi elitami je jen velmi těžko vysvětlitelná pouhým rozborem současné kooperace
Daalder se domnívá, že kořeny je potřeba hledat v historických podmínkách, v nichž se tyto země nacházely v období před průmyslovou revolucí
Odkazy na konsensuální řešení konfliktů mezi švýcarskými kantony na sklonku 13. století
Později se projevilo v souvislosti s občanskou válkou
V případě evropských konsociačních demokracií jde o státy, které se ve středověku dostaly do silného tlaku okolních centralizujících se státních celků
Kooperace elit jako obranná reakce na vnější nebezpečí, snaha ochránit vlastní mocenské pozice před možností rozplynutí se v rámci většího státního celku
Nutnost vyvolání pocitu ohrožení u všech segmentů – cesta ke koncensu