POL112 Zápisky

Návaznost teorie konsocičaní demokracie na starší koncepce

• Zpočátku formulována jako systém schopný řešit napětí v pluralitních společnostech způsobem, který by bránil vyostření konfliktů a nahrazení demokracie systémem nedemokratickým – lze ji tedy chápat jako specifické vyústění pluralitních koncepcí A. F. Bentleyho, D. B. Trumana nebo R. Dahla

• Skupinový zájem se však rozšířil o rozměr etnický, kulturní, jazykový a také regionální

• Rozšiřoval se pojem pluralita (sociálně odlišné skupina se začaly míchat s novým typem skupin)

  • Segmentovaný pluralismus – snaha oddělit vnitřní rozdíly, které odrážejí složitost společenské struktury a mohou ovlivnit charakter fungování politických institucí

Trojí pojetí konsocionalismu

• Podle Hanse Daaldera konsocionalismus vyjadřoval

  • Specifické rozštěpení společnost jako prosté konstatování tohoto štěpení

  • Pojem označující stupeň a charakter politického a sociálního štěpení

  • Synonymum určité formy jednání elit

  • Označení určitého privilegia, patřící výlučně vývoji demokratické politického systému v malých západoevropských zemích

  • Označení formy politického systému, která má v sobě obsažen zárodek svého zrušení jako výrazu pro jistou podobu sebeničící hypotézy

• Dnes je možné se setkat se třemi pojetími:

  • Pojem je spojován se zcela specifickým typem sociální struktury společnosti – odlišnosti ve stupni segmentace náboženské, jazykové, etnické, kulturní, sociální

  • Je vnímán jako model chování elit a jejich vztahu k masám – specifický typ rozhodovacího procesu, který je zaměřen na regulaci konfliktů – oboustranná shoda, vzájemná vazba mezi koaličními partnery

  • Třetí pojetí se vztahuje k formě politické kultury, která vychází ze specifických historických podmínek daných společností

Konsocionalismus jako výraz segmentace společnosti

• Výraz sociálního štěpení (cleavage) společnosti

• Navazuje na rozsáhlou koncepční práci S. Rokkana a S. M. Lipseta – vývoj politických stran v Evropě v 19. století (národní a průmyslová revolice)

• Vnitřní členění společnosti podle různě definovaných hranic není dostačující

• Podstatná je schopnost těchto hranic dát členům segmentů výraznou kulturně-politickou orientaci, výhled do budoucna

• Relativní samostatnost segmentů, chybí mezi nimi výraznější komunikační spojení – to je nahrazeno spoluprací na úrovni elit

Konsocionalismus jako výraz chování elit

• Stěžejní myšlenka teorie – ústřední hodnota systému

• Podmínky viz výše (požadavky, které elity musí dodržovat)

• Kritika teorie – zabránění spolupráce segmentů a možná kooperace pouze na úrovni elit – proč musí dojít k nutné zakonzervovanosti systému? Nemohou se kooperace posouvat, je-li systém postaven na základě předchozí rozštěpenosti?

• Sporný je také předpoklad, že by soudržnost výrazně oddělených segmentů byla dlouhodobá – Lijphart hovoří o naučeném modelu jednání elit či o schopnost elity posilovat segmentaci společnosti

• Podmínky pro zavedení tohoto druhu demokracie Lijphart rozděluje do tří okruhů vztahů

  • Vztahy mezi elitami jednotlivých subkultur

  • Vztahy mezi subkulturami na úrovni mas

  • Vztah elita-masa v rámci každé subkultury