POL112 Zápisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
řešit to má revoluce, lineární pojetí, směřující od někud někam, přesvědčení socialismus jako ideologie, že vědí, jak to dopadne, budoucnost je pro ně vítaná, růžová
věří v pokrok a že změna je k lepšímu, čímž se fatálně rozchází s konzervatismem
Internacionalismus
bez něj si nelze představit především tu revoluční část – má li socialismus tu interpretační hodnotu, ke které se hlásí, nemlže být vázán státními hranicemi, pokud ne, tak by rezignoval na svou univerzalitu (Proletáři všech zemí, spojte se)
všechny radikální varianty byly vyzkoušeno za posledních 200 let
Chronologie vývoje socialistického hnutí
1. pol. 19 stol do WW1 – zakořenění, marxismus, důkaz o praktické aplikovatelnosti (Rusko), rozdělení do evolučního a revolučního proudu
WW1 až WW2 resp. 1956 – rozdělení do oněch dvou proudů, evoluční v defensivě, revoluční vitální
1956 až současnost – 20. sjezd, kult Stalina, procitnutí z toho, že revoluční varianta je ta pravá, potlačení maďarského povstání, německá socialistická tradice je ta hlavní, probouzí se evoluční větev, v 60. letech je akceptován socialismus jako aplikovatelný i v zemích 3. světa (boj proti kolonialismu, kompromis mezi lokálními nacionalismy a socialismem – Afrika a Asie, Latinská Amerika jde trochu jinou cestou, socialismus jako ideologie stojící za bojem proti diktaturám)
Socialistické doktríny
Revoluční socialismus:
Komunismus – od pol 19. století díky Marxovi a Engelsovi, dva základní významy:
historiografický – je to finální fáze, ke které směřují lidské dějiny
pojem popisující praxi komunistů
první pokus o pařížskou komunu za revoluce, startuje pokusy o radikální přestavbu socioekonomické struktury
protože konflikt mezi třídami v kapitalismus je vázán na model socioekonomických sil a výrobních vztahů, pak je jasné, že k revoluci musí dojít v těch ekonomicky nejvyspělejších zemích (FR, DE, … )
doktrinální pomoc – bolševismus, doktrinální subkategorie, která neřeší otázku, ale posouvá ji dál – zpochybňuje návaznost na socioekonomickou interpretaci kapitalismu
Leninismus – sociálně-ekonomická analýza společenského řádu je báječná, ale to bychom se načekali, jsme svědky řady revolučních pokusů, a žádný nikam nedopěl, proto Lenin politolog říká, to co musíme atakovat je politický, a ne socioekonomický řád, my a celé komunistické hnutí se musí soustředit na převzetí moci – politika rozhoduje, a dává návod, popíše ho a uskuteční ho, přichází s myšlenkou, která je naprosto nemarxistická, absolutní popření marxismu – úzká avargandní skupinka revolucionářů realizuje, bolševismus je de facto leninismem, teze Ruska jako o proslulém nejslabším článkem řetězu, pak Mongolsko, to je pokračování antiteze k Marxovi, leninismus je klíčovým zdrojem revoluční větve socialistických doktrín, Lenin je inspirace pro celý svět i v současnosti