POL112 Zápisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Důležitým bodem legitimace režimu je stupeň, v jakém stát rozvinul homogenní světskou politickou kulturu – spojující rituály a svátky (USA úcta k zakladatelům)
Proč padly komunistické režimy?
Ztráta legitimity – síla ideologického étosu se zmenšovala právě kvůli (viz o řádek níž)
Ekonomická krize – nevýkonnost centrálního hospodářství
Československo: legitimita zřízení jen díky ruským tankům z 68 roku, kdy rusové dosadili komunistickou elitu k moci; jakmile ztrácí Moskva zájem o dění mimo SSSR, legitimita padá
Ekonomická situace státu byla držena víceméně na stabilní úrovni, rychlé zhroucení režimu lze vysvětlit vnitřní nespokojeností segmentů populace, které jej začaly vnímat jako brzdu svých šancí na sociální postup (krize legitimity + krize účinnosti)
Robert Dahl vymezuje pět základních podmínek, které jsou důležité pro stabilitu demokracie
Zásadní podmínky (3): kontrola volených činitelů nad armádou a policií, demokratické přesvědčení a demokratická politická kultura, absence demokracii nepřátelských zásahů zvenčí
Latinská Amerika – existuje civilní kontrola armády, stávají se vojenské puče
Nevměšování – SSSR po druhé světové válce na střední Evropu
Další podmínky (2): moderní tržní ekonomika a moderní společnost, slabý subkulturní pluralismus
Moderní demokracie jsou obvyklé tam, kde převažuje soukromé podnikání a tržní ekonomika – v kapitalismu; tam, kde existoval plánovaný trh, objevovaly se diktatury; centrální plánování neslučitelné s demokracií, dávají příliš moci do rukou státu; nejde ale úplně odbourat státní zásahy, dalším extrémem je proto neregulovaný trh; ideální je kombinace
Dahlovo pojetí demokracie je obhajobou smíšené ekonomiky, založeném na regulovaném tržním hospodářství doplňovaném státním vlastnictvím v omezené míře
Tržně kapitalistické hospodářství skrývá paradox – díky němu se objevují nerovnosti, které představují nebezpečí pro demokracii a politickou rovnost (řešením je využití státních zásahů a redistribučních mechanismů)
Slabý subkulturní pluralismus – hrozí souboj protichůdných identit; etnicko-kulturní konflikty provázeny občanskými válkami a následným nastolením diktatury
Řešení pnutí mezi heterogenností a demokracií – asimilace, rozhodování konsensem, správné nastavení volebního systému (ať nedojde k dominanci jedné kultury) – nelze dlouhodobě, oddělení kultur – federalizace
Koncept občanské kultury Almonda a Verby odráží provázanost legitimity demokracie a demokratického přesvědčení se stabilitou demokracie
Parochiální – tribální, chybí specializované politické role, jen autorita vůdce
Poddanská – dělba mocí, existence orgánů, avšak nulová aktivní participace (politická pasivita)
Participační
Vznik a stabilita současných demokracií jsou spojeny s existencí občanské kultury, která je smíšeným typem všech tří typů, přičemž má nejblíže k participační kultuře – politická participace je žádaná, ale má probíhat v mezích, aby nebyl ohrožen efektivní výkon vlády