POL112 Zápisky

Demokracie, hybridní demokracie, 12. 3.

Hloušek, Vít, Kopeček, Lubomír (eds.): Demokracie. Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy demokracie

Lipset: Political Man, pokládá základ výzkumu stability demokratických režimů: za jakých podmínek se v 19. a 20. století mohly etablovat demokratické režimy a proč byly někde stabilnější více a jinde méně.

• Vychází z Weberovy myšlenky: liberální zastupitelské demokracie mohly vzniknout jen v podmínkách kapitalistické industrializace

• Snaha pracovně operacionalizovat rozdíl mezi zeměmi z hlediska demokracie: dělí je na menší (demokratický režim se zakořeňoval obtížněji, nebyl stabilní) a větší (stabilní demokracie)

• Základní rysy mající klíčový vliv na stabilitu demokracie: ekonomická rozvinutost a legitimita demokracie (stupeň, v jakém jsou instituce ceněné a považované za správné a užitečné) aka legitimita institucí

  • Naplnění podmínek musí existovat současně (Výmarské Německo – fungovala jen první podmínka)

• První podmínka: ekonomická rozvinutost

  • Čím bohatší země, tím větší šance na trvalou demokracii: rozlišuje stupeň bohatství, industrializace, urbanizace, vzdělání

    • Bohatství – národní důchod na obyvatele, taky počet aut, telefonů, rozhlasových aparátů, lékařů

    • Industrializace – úzce spjata s bohatstvím; počet lidí zaměstnaných v průmyslu (větší v evropských demokraciích, menší v latinské Americe – zemědělství)

    • Urbanizace – čím víc obyvatel ve městech, tím větší demokracie

    • Vzdělání – vyšší vzdělání podporuje víru v demokratické hodnoty

      • Vzdělání je pro demokracii ne dostačující, ale nezbytná podmínka

  • Všímá si malého úspěchu komunistů v bohatých demokraciích; dál čím silnější je střední vrstva, tím stabilnější je demokracie (záleží i na rozdílech v příjmech obyvatel)

  • Důsledky politiky zrychleného ekonomického růstu: mechanické spojování demokracie s hospodářským rozvojem – živná půda pro politický extremismus (Norsko), lepší je evoluce (Dánsko)

• Druhá podmínka: legitimita demokracie

  • Vytvoření a udržení přesvědčení, že existující politické instituce jsou pro společnost ty nejlepší – pojem účinnosti politického režimu – založena na tom, v jaké míře je systém schopen plnit základní funkce jak z hlediska obyvatel, tak třeba i armády atp.

  • Skupiny považují systém za legitimní na základě toho, jak odpovídá jejich hodnotám (Výmarské Německo x armáda)

  • Krize legitimity = krize změny – když se mění zavedené struktury

    • Když je status hlavních konzervativních skupin/institucí ohrožený v době strukturálních změn (růst ekonomického vlivu měšťanstva, úpadek šlechty

    • Jestliže všechny hlavní (nové) společenské skupiny nemají přístup do politického systému v období přechodu (dělnictvo v 19. století)