Vznik sluneční soustavy a planety Země

Snad na všechny z těchto otázek, a mnohem víc, již odpovědi zná dnešní věda.
Poukázat bych zde měl na přírodní vědy, a to zejména na kosmologii, astrofyziku, ale také i na geologii. Tyto vědy se zabývají vesmírem, naší galaxií Mléčná dráha či jinými galaxiemi, jejími soustavami, především naší sluneční soustavou, objekty, jež jsou jejími součástmi (planety a jejich měsíce, asteroidy, komety, meteority..) či především právě naší rodnou matkou života, planetou Země.
Zkoumají zejména jejich vznik (věda kosmogonie), vývoj či budoucí osud, vzájemné vzdálenosti, rychlosti a pohyby jednotlivých objektů v prostoru i čase, také jejich stavby a složení.

Určitě je potřeba zmínit, že kromě výše uvedených přírodních věd, se vesmírem od pradávna zabývaly i nejrůznější mytologie, některá náboženství a filosofie. To vše, a jistě mnohem víc, odpovídá tomu, jak je právě takovéto téma lidstvu zajímavé.

Ačkoliv se vesmír jako takový dá zkoumat nejrůznějšími způsoby, z různých úhlů pohledů a snad v nekonečném rozsahu a nekonečně dlouho;
má seminární práce bude zaměřena pouze velice krátce na okolnosti týkající se jeho vzniku, a to navíc spíše výhradně jeho relativně drobné části – sluneční soustavy, a z ní spíše zejména naší matičky života, planety Země, hlavně z geologického pojetí; i když hlediska další od tohoto tématu rozhodně oddělit prostě nelze.

Podle Kachlíka (1998) všechno je součástí vesmíru (neboli kosmu) – veškerého prostoru vyplněného hmotou a energií, která je z části rozptýlena a z části soustředěna do vesmírných těles. Je tedy hmotný, a kromě existence v prostoru se vesmír pohybuje také v čase. Můžeme tak jednoduše tvrdit, že se u něj projevují časoprostorové proměny energie a hmoty. Tvrdí se, že je souhrnem zcela všeho, co známe.
Tento „náš“ vesmír je podle některých vědeckých teorií součástí systému většího počtu vesmíru – mnohovesmíru neboli multivesmíru (z anglického multiverse); kde tyto jiné vesmíry mohou mít naprosto rozdílné fyzikální zákony, než ten náš. Vesmír [online]

Názorů na to, jak vlastně tedy vesmír jako takový vznikl, či jak se popřípadě vyvinul do dnešní podoby, je nespočetné množství. Obvykle se tyto názory dají rozdělit do dvou velkých skupin chronologicky, jak se naší historií utvářely.
První z těchto skupin byly názory nábožensko-filosofické – většinou bezprostředně vycházejí z tvrzení, že veškerou hmotu, energii a časoprostor vytvořila nějaká síla nadpřirozené bytosti, jejíž existence je jednoduše zcela věčná. Touto nadpřirozenou bytostí je obzvlášť v náboženství chápán výhradně Bůh.
V pozdější době však zejména vědcům nestačilo věřit v názory o tom, že všechno bylo samo stvořeno nějakými nadpřirozenými silami, a od nábožensko-filosofických teorií se začalo odklánět. Začaly se tedy utvářet teorie nenábožensko-vědecké a obecně se přiklánět spíše k nim.
Podle Rogens et al. (2005) není ještě plně vysvětleno, jak vesmír vznikl. Mnozí vědci se domnívají, že vznikl před 15 miliardami let nepředstavitelně mohutným výbuchem zvaným velký třesk.