13. Řízení třídy, formy vyučování
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
B) realizační část
skládá se z „fází výuky“ = sekvence výuky, které jsou variabilní a vzájemně se prostupují (nejsou izolované a uzavřené)
Optimální sled: motivace, expozice, fixace, diagnóza, aplikace
motivace
= „souhrn činitelů, které, podněcují, orientují a udržují chování člověka“
nástroj jak zvýšit efektivitu učební činnosti žáků
TYPY MOTIVACE
A) Vnitřní motivace (žákův zájem)
- žák se učí protože ho činnost zaujala
- cílem je získání daných dovedností
- přirozenou zvědavost lze využít jako motivační prvek k učebním činnostem
- je samoudržující – čím více se tomu věnuji, tím více mě to zajímá a baví - př. koníčky, sport
B) Vnější motivace
- žák se učí proto, aby něco získal (pozitivní) nebo aby se něčemu vyhnul (negativní)
- dosažení dovednosti není cílem, ale pouze prostředkem k splnění jiného cíle
- jakmile je cíl dosažen – úsilí ustane (př. složená zkouška, dosažený titul)
Vnitřní a vnější motivace nemusí být neslučitelné!
Př. studujete VŠ, protože Vás zajímá biologie a přitom potřebujete získat titul, abyste mohli jít učit.
Posílení vnitřní motivace
vzbuzení přirozené zvědavosti – vzbuzení zájmu (badatelské úlohy)
výběr zajímavých a praktických témat
nechat žákovi zvolit úkol - zodpovědnost za svůj projekt
hry
Posílení vnější motivace
odměna (jednička, plus, drobný dárek)
uznání a pochvala (posílení žákovy prestiže ve třídě)
zdůraznění užitečnosti pro další život (povolání)
– př. bez psaní všemi deseti se sekretářka neobejde
expozice
= zprostředkování nového učiva
zahrnuje všechny způsoby (= výukové metody), které vedou k osvojení učiva (nejenom výklad, ale i vysvětlování, vyprávění, práce s textem, pozorování, pokus apod.)
použití aktivizačních metod=>přesunutí aktivity na žáka
- návaznost na pojmy opěrné a vytváření pojmů nových
formování základů a východisek dovedností a návyků
fixace
= upevňování osvojených vědomostí a dovedností (hl. rozdíl mezi výukou a živelným pozorováním)
návrat k osvojenému učivu v systému promyšlených učebních úloh
opakování, procvičování
systematičnost
logická návaznost a propojenost učiva
zajímavost opakování - střídání forem a prostředků
každý další návrat k již osvojenému učivu má být na obecnější úrovni – postižení souvislostí a pochopení podstaty jevů
diagnóza
- zahrnuje všechny typy diagnostiky: zkoušení, prověřování, hodnocení, známkování
- zpětná vazba o žákově práci v průběhu celé výuky
Cíl: soustavně zjišťovat aktuální stupeň osvojení učiva žáky (hledání příčiny a možného řešení)
- diagnóze bude věnována samostatná přednáška
5) aplikace
- použití získaných vědomostí v praxi a řešení nových praktických úloh a situací v životě