13. Řízení třídy, formy vyučování

• rozvíjí společenské vztahy ve třídě

• skupiny mohou být relativně stálé nebo se mohou měnit

• seskupování žáků se může realizovat spontánně nebo usměrňovaně

• je možno vytvářet skupiny uvnitř třídy nebo uvnitř školy

• skupinová výuka poskytuje velké možnosti ke zkvalitnění výuky

• řízení práce žáků ve skupinách představuje také zvýšenou náročnost na učitelovu přípravu na výuku

• žáci tvoří skupiny a spolupracují na řešení problémů

klady: zvýšení aktivity při učení, více žáků se zapojí do práce, obrana proti stereotypu ve vyučování, zvyšuje se samostatnost žáků, žáci se učí komunikativním dovednostem

zápory: žáci ve skupině pracují nerovnoměrně, skupiny jsou příliš hlučné, žáci se překřikují, neprobere se dost učiva, obtížné hodnocení

Kooperativní výuka

- vznikla na konci 60. let 20. století

• třída také rozdělena na skupiny

• Cíl: rozvoj komunikativních, sociálních a personálních kompetencí + plnění další cíle vzdělávání

=>žáci stráví v činnosti přímo související s výukou více času než při hromadné výuce

Domácí příprava žáků na vyučování a domácí úkoly

Jde o samostatnou práci, kterou žáci dělají bez přímého vlivu učitele. Správně organizovaná domácí práce rozvíjí samostatnost, aktivitu žáků a pravidelnost v práci. Zpravidla jde o činnost, kdy žák procvičuje probrané učivo. Pro rozvoj jeho osobnosti jsou důležité práce dlouhodobějšího výzkumného nebo tvořivého charakteru. Každá domácí práce musí být hodnocena, jinak může vytvořit u žáků nepořádnost a nesvědomitost. Zjištěné chyby musí žák opravit. Pozor na klasifikaci – úkol nemusí být výsledkem žákova úsilí (spolupráce rodiny).

Individuální vzdělávání

a) individuální vzdělávání, které se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyučování ve škole (dále jen "individuální vzdělávání"),

b) vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením.

O povolení individuálního vzdělávání žáka rozhoduje ředitel školy, kam byl žák přijat k plnění povinné školní docházky, na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka. Individuální vzdělávání lze povolit pouze žákovi prvního stupně základní školy.

Ředitel školy individuální vzdělávání povolí, pokud

a) jsou dány závažné důvody pro individuální vzdělávání,

b) jsou zajištěny dostatečné podmínky pro individuální vzdělávání, zejména podmínky materiální a ochrany zdraví žáka,

c) osoba, která bude žáka vzdělávat, získala alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou,

d) jsou zajištěny vhodné učebnice a učební texty, podle nichž se má žák vzdělávat.

Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky.