3. Vzdělávací politika České republiky v kontextu Evropské unie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
VZDĚLÁVACÍ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY V KONTEXTU EVROPSKÉ UNIE
a) Lisabonský proces
- v březnu 2000 vytyčila v Lisabonu Rada Evropy hlavní strategický cíl pro evropské společenství pro období 2000-2010: Evropa by se měla "stát nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou na světě, která čerpá ze znalostí a dovedností a je schopna nepřetržitého hospodářského růstu při současném dosažení většího množství lepších pracovních příležitostí a větší sociální soudržnosti"
- Evropská komise v této souvislosti vytyčila 3 strategické záměry a 13 cílů:
- pro práci na jednotlivých cílech byly vytvořeny v rámci Evropské komise pracovní skupiny, v nichž má Česká republika své zástupce
b) Boloňská deklarace
- hlavním cílem Boloňského procesu je vytvořit a rozvíjet Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání (EuropeanHigherEducation Area – EHEA) - to však nemá primárně znamenat sjednocení jednotlivých národních systémů, jako spíše vytváření a rozvíjení prostředků pro jejich propojení
- cílem Boloňského procesu je zachovat diverzitu národních systémů (a jednotlivých vysokých škol) a zvýšit jejich vzájemnou prostupnost, ať už v rámci mezinárodní mobility studentů a akademiků nebo v rámci uznávání akademického vzdělání a kvalifikace získaných v ostatních zemích
Hlavní prvky Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA)
1. třístupňové strukturované studium - rozdělení studia na tři cykly, bakalářský, magisterský a doktorský
2. kreditový systém ECTS(TheEuropeanCredit Transfer and AccumulationSystem) – studijní zátěž programu je dána počtem kreditů, kredity usnadňují posouzení ekvivalence jednotlivých částí studia a tím také mobilitu během studia
- bakalářský titul obvykle vyžaduje splnění 180-240 ECTS kreditů, zatímco magisterský dalších 90-120 ECTS kreditů
(pozn. jeden ECTS kredit by tak měl odpovídat cca 25-30 hodinám studia, včetně absolvovaných přednášek, seminářů, stáží apod.)
- vysokým školám, které používají ECTS správně, Evropská komise na jejich žádost uděluje tzv. „ECTS Label“
3. rámce kvalifikací - výsledky učení, primárně na úrovni jednotlivých cyklů studia, mají být specifikovány prostřednictvím vzájemně kompatibilních národních rámců kvalifikací (NQF
- rámec kvalifikací tak v minimální variantě stanovuje základní znalosti, dovednosti a způsobilosti, které má získat absolvent bakalářského, magisterského a doktorského studia
4. zajišťování kvality - spolupráce v oblasti zajišťování kvality posiluje vzájemnou důvěru mezi jednotlivými systémy a dále tak usnadňuje uznávání vzdělání získaného v zahraničí a tak i mezinárodní mobilitu
5. Lisabonská úmluva a centra ENIC – NARIC – dle této dohody mají signatářské země uznávat vysokoškolské vzdělání získané v jedné z nich, pokud je toto vzdělání uznávané v zemi, kde bylo získáno