3. Vzdělávací politika České republiky v kontextu Evropské unie

- za účelem zvýšení informovanosti o národních vysokoškolských systémech (a tím dalšího posílení důvěry mezi nimi a usnadnění procesu vzájemného uznávání vysokoškolského vzdělání), byla zřízena síť národních center ENIC-NARIC

6) dodatek k diplomu - od r. 2005 povinnou součástí vysokoškolského diplomu každého absolventa

- kromě seznamu absolvovaných kurzů a kreditů získaných jejich prostřednictvím, rovněž vysvětluje postavení dané kvalifikace v rámci národního vzdělávacího systému

- vysokým školám, jejichž dodatky k diplomu odpovídají příslušným standardům, Evropská komise na jejich žádost uděluje tzv. „DS (DiplomaSupplement) Label“

Dosavadní postup Boloňského procesu

- proces implementace Boloňského procesu ve všech zemích EHEA je pravidelně monitorován v tzv. "Implementační zprávě"

- u příležitosti osmistého výročí pařížské Sorbonny v r. 1998 podepsali ministři školství čtyř zemí – Francie, Itálie, Británie a Německa – Sorbonnskou deklaraci - ta vyjadřuje záměr vytvořit Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání (EHEA)

- tento záměr byl oficiálně potvrzen v r. 1999 prostřednictvím Boloňské deklarace, kterou podepsali zástupci 29 zemí, včetně České republiky (dnes už jde o 48 zemí) - hlavním cílem deklarace bylo vytvořit do roku 2010 Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání (EHEA)

- postupně se do tohoto Boloňského procesu začleňují další oblasti

- vždy se jedná v nějakém městě tzv. komuniké a na základě konference ministrů školství jednotlivých zemí se pak stanoví další oblasti

- vždy po dvou letech (v roce 2001 – se komuniké konalo v Praze, 2003 – Berlín, atd.)

- další ministerská konference se uskuteční v červnu 2018 v Paříži

c) Memorandum o celoživotním učení

- je dokumentem, který velmi konkrétně určuje budoucnost celoživotního učení

- listopad 2000, dokument Evropské komise

- tento dokument zdůrazňuje dva základní úkoly celoživotního učení:

1. podporovat aktivní občanství

2.podporovat zaměstnatelnost

- dále vymezuje tři základní kategorie učení: formální, neformální a informální

(moje pozn. formální učení – ve škole, neformální – různé kroužky, informální – neplánované)

ŠKOLSKÁ LEGISLATIVA PLATNÁ V ČR

- nejvyšším odpovědným článkem řízení školství je MŠMT, nižším článkem jsou krajské úřady a obce

- na nejnižším stupni stojí vedení škol - všechny školy mají právní subjektivitu

- práva a povinnosti uvedených institucí jsou dána legislativou

- v současnosti je to Zákonem o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání – školským zákonem č. 561/ 2004 Sb.

- ten vychází z Národního programu rozvoje vzdělávání (Bílá kniha) - Bílá kniha je ucelený programový koncept, z něhož budou odvozována konkrétní opatření vlády a resortu školství v následujících letech. Jde o ucelenou vizi rozvoje vzdělávání v ČR