Psychologie - rozšířenější varianta

30. Lehká mozková dysfunkce. Příčiny, symptomatologie, vývoj, vliv na školní výkon, zásady specifického přístupu učitele a rodiče k dítěti s LMD. Organicita v chování, řeči a kresbě.

Lehčím typem poruchy CNS je lehká mozková dysfunkce – LMD. Trpí jí asi 3% dětské populace, postiženi jsou především chlapci. Základem LMD je oslabení schopností a vlastností řady psychických f-cí zodpovědných za řízení, kontrolu a regulaci, koordinaci a integraci chování v širokém slova smyslu. Jedná se především o celkovou úroveň aktivace, jež bývá narušena v důsledku poruchy rovnováhy základních procesů podráždění a útlumu. Dále se náleží schopnost sebekontroly, pokud jde o rychlost a přiměřenost reakcí. Významným činitelem, který zaměřuje činnost náležitým směrem, je pozornost, jež zajišťuje selekci podnětů. Rovněž řeč má vzhledem k jednání složku regulační.

Kábele uvádí, že se jedná o poruchy zvláště v oblasti psychomotoriky, mentální i volní jako následek lehčího stupně perinatálního poškození CNS.

Hlavními znaky jsou:

• nerovnoměrný vývoj jednotlivých mentálních f-cí (jemná motorika, řeč – dysfázie, poruchy při tvoření pojmů). Jednotlivé f-ce nebývají rovnoměrně rozvinuty a pokud jsou nějakým způsobem narušeny, děje se tak v nestejné míře. Celkový psychický vývoj neprobíhá harmonicky, ale s výkyvy v různých obdobích a v nejrůznějších projevových oblastech. Výkyvy můžeme pozorovat i v krátkých časových intervalech, ve formě kolísání výkonu dítěte. Vnímání: poruchy zrakové a sluchové analýzy, syntézy; obtíže v prostorové orientaci; snížená citlivost k bolesti; Rozumové schopnosti: obtíže ve sféře tvarové představivosti, v grafických projevech, v bezprostředním zapamatování; Vědomí: abnormánlí nález EEG

• projevuje se psychomotorickým neklidem (zvýšená pohyblivost a neklid), hyper - hypoaktivita

• psychickou instabilitou, změnou nálad, impulzivním jednáním, nesoustředěnost, těkavost, nízká frustrační tolerance, afekt. záchvaty

• pohybovou neobratností – dyskoordinací, artikulační neobratnost, obtíže v mikromotorice očních pohybů

Přestože se uvedené příznaky objevují u některých dětí již v předškolním věku, bývá LMD často diagnostikováno až před nástupem dítěte do školy nebo v 1. třídě, kdy se často začínají ještě objevovat známky typické pro specifické vývojové poruchy učení a poruchy chování. V medicíně se používají termíny ADD (syndrom deficitu pozornosti) a ADHD (syndrom deficitu pozornost s hyperaktivitou). LMD je čistě český název.

Hyperaktivní děti bývají častěji odmítány nebo přijímány ambivalentně. Obyčejně bávají hodnoceny jako neúspěšné. Mnohdy lze mluvit až o deprivaci v oblasti potřeby citové akceptace a sociálního kontaktu. Díky výše uvedeným vadám bývá postižena i školní adaptace dítěte. Dlouhodobé studie ukázaly, že problémy hyperaktivních jedinců zcela nemizí ani v dospělosti. Odrážejí se v profesní kariéře (jdou do práce z potřeby zbavit se školy – nízké vzdělání…), osobních vztazích (jsou méně přijatelnými partnery), v konfliktech ve společnosti (sklon k asociálnímu chování).