Kriminalistika - SZZ

KOMPONENTY ZPŮSOBU PÁCHÁNÍ TRESTNÉHO ČINU dělíme podle

předmětné povahy

1. dějové komponenty – akty, jsou to dynamické procesy jimiž pachatel projevuje navenek svou aktivitu, např. somaticko-motorické akty (různé pohyby těla), a psychické akty (řídí somaticko-motorické akty a rozhodují o tom, jaké využije pachatel objektivní podmínky k trestnému činu

2. věcné komponenty, jsou jsou to jakékoli předměty použité pachatelem např. zbraně, nástroje, dopravní prostředky, listiny, převleky apod.

podle složitosti – takto se dělí pouze dějové komponenty

1. komplexní komponent, tedy komplex úkonů pachatele, spjatých společným dílčím cílem

2. základní komponent, tedy jednotlivý úkon pachatele, skládá se z několika pohybů a psychických procesů (např. telefonické domluvení i schůzky, škrcení oběti)

3. dílčí komponent – jednotlivý pohyb pachatele (např. stisknutí spouště pistole)

UTVÁŘENÍ ZPŮSOBU PÁCHÁNÍ TRESTNÉHO ČINU

způsob páchání trestného činu je podmíněn různými faktory, jde zejména o:

Objektivní determinanty

• nezávislé na pachateli, tedy společenské podmínky (makrosociální x mikrosociální), předmět útoku (obrana napadené osoby, zabezpečení majetku, apod.), vztah mezi pachatelem a předmětem útoku, obětí, místem činu, dále místo činu a podmínky na něm, čas spáchání činu, dostupnost a povaha nástrojů, zbraní, dopravních prostředků a jiných pomůcek, a existence spolupachatelů

Subjektivní determinanty

• jejich nositelem je pachatel a jde o somatické vlastnosti (tělesné), psychické vlastnosti (psychomotorické vlastnosti, intelektové vl., charakterové vl., temperament, zájmy, psychické poruchy), věk pachatele, pohlaví, předchozí kriminální zkušenost, stupeň vzdělání a pracovní kvalifikace

Na vytváření způsobu páchání trestného činu se také podílí určité mechanismy

• nepodmíněná spojení a pohybové reakce, např. lokomoční pohyby

• pokusné řízení – labyrintní učení, tedy postupné získávání zkušeností na základě série pokusů a chyb, jako takové se vyskytuje u neplánovaných trestných činů

• automatismy, tedy reflexy, dynamické stereotypy a návyky vytvořené mnohonásobným opak., perseverance = ulpívání na navyklém způsobu chování („osvědčeném“) a modus operandi = opakující se způsob páchání trestných činů určitého druhu, který je charakteristický pro určitého pachatele

• plán činnosti

• transfer „osvědčeného“ způsobu páchání od jiného pachatele, tedy předávání zkušeností nejčastěji ve vězení, v partách narušené mládeže a v tzv. podsvětí, částečně také z tisku, filmu, televize apod.

3. Kriminalistická stopa, zákonitosti vzniku, druhy kriminalistických stop a jejich význam.

ZÁKONITOSTI VZNIKU

Vznik stop souvisí s teorií vzájemného působení, tedy že při vzájemném působení dvou nebo více objektů dochází ke vzájemnému předávání informací o vlastnostech jednotlivých objektů, nebo-li dochází ke změnám. Ke změnám dochází jak v živé či neživé přírodě tak ve vědomí lidí (zvířat), což nazýváme vjemy. Charakter kriminalistických stop mají pouze ty změny, které obecně vzato souvisí s kriminalisticky relevantní událostí a vznikají pouze v reálném prostředí. Stopy po svém vzniku podléhají určitým vlivům, které mohou vést až k jejich zániku.