Kriminalistika - SZZ

Metoda je určitý postup, cesta, způsob, jehož pomocí člověk něco poznává nebo zhotoví. Největší část kriminalistických metod má poznávací účel. Metody můžeme třídit do tří skupin:

Obecné poznávací metody, jenž jsou používané ve více oblastech lidské praxe, např. pozorování, srovnávání, měření, popisování, experiment, nebo metody logického myšlení, jako analýza, syntéza, dedukce, indukce apod.

Převzaté metody z jiných vědních disciplín

• matematické a kybernetické metody – uplatněné zejména v kriminalistické informatice a v některých expertizách

• fyzikální chemické a fyzikálněchemické – zejména při zkoumání stop a jiných věcných důkazů

• biologické a antropologické – identifikace osob, zkoumání biologických objektů, rekonstrukce podoby člověka, sestavování skládaného portrétu

• psychologické metody – při výslechu, rekognici, vyšetřovacím pokusu

Specifické kriminalistické metody, tedy takové, které vznikly v rámci kriminalistiky a slouží převážně jejím potřebám, jde o metody, které se vztahují na celý proces vyšetřování jako například

• metoda kriminalistických verzí, nebo

• strukturální metoda jenž se vztahuje na komplexní vyšetřovací úkon, například výslech, dále sem řadíme

• dílčí specifické metody se aplikují pouze jako součást rozsáhlejšího úkonu, například

• metoda zviditelňování latentních daktyloskopických stop jako součást ohledání místa činu), a také kriminalisticko-technické metody, které jsou využívané zejména znalci a kriminalistickými techniky, jako je metoda balistická, mechanoskopická a podobně.

Kriminalistické metody by měly splňovat určité podmínky, jinak nejsou přípustné, to znamená,

• musí respektovat obecné principy, na nichž je založena činnost státních orgánů (zejména humanismus, ochrana občanských práv a svobod, rovnost občanů před zákonem, atd.),

• musí spolehlivě vést k poznání pravdy,

• musí používat v přísném souladu se zákonem

CHARAKTERISTIKY NĚKTERÝCH OBECNÝCH POZNÁVACÍCH METOD

Pozorování,

• je záměrné, plánovité, cílevědomé vnímání za účelem prozkoumání jevů nebo předmětů

• v krim. nejdůležitější a nejrozšířenější metoda

• základními metodologickými požadavky na pozorování jsou přesnost a objektivnost, kriminalista by se měl maximálně oprostit od svých subjektivních představ a respektovat fakta

• má být soustavné (systematicky uspořádané, posloupné, soustředěné), opakované (pokud je to možné…), vnější podmínky mají být co nejpříznivější (osvětlení…)

• v závěru pozorování má dojít k jeho hodnocení

Srovnávání

• Je vzájemné zkoumání a hodnocení více objektů, jehož cílem je nalezení jejich shodných nebo rozdílných vlastností,

• tato metoda je důležitá zejména v rámci krim. identifikace, krim. evidencí, zkoumání způsobu páchání trestných činů, rekognice, konfrontace atd.