Kriminalistika - SZZ

VÝZNAM KRIMINALISTICKÝCH STOP

1. kriminalisticko-technický význam, tedy že stopu lze využít v procesu kriminalistické identifikace osoby, věci, zvířete, které stopu vytvořily (což nemusí být vždy možné)

2. kriminalisticko-taktický význam, tento význam má každá stopa na rozdíl od kriminalisticko-technického významu, stopa poskytuje informace o osobách, které se podílely na konkrétní události, o jejich činnosti, způsobu provedení činu, fyzických či psychických schopnostech, předmětu zájmu, apod., lze ze stop usuzovat, zda pachatel místo činu znal, zda měl potřebné nástroje, znalosti, apod.

4. Obecná metodologie kriminalistické praktické činnosti, charakteristiky obecných poznávacích metod.

Na poznávací, nebo-li kognitivní proces jsou v kriminalistice kladeny vysoké nároky, aby se zamezilo chybám, kdy by mohl být odsouzen nevinný nebo naopak by zločin mohl zůstat nepotrestán

Objektem poznání je trestný čin.

Tento se skládá z mnoha elementů tvořících takzvaný skutek trestného činu,

• trestný čin je minulou událostí, to znamená že pachatel má před kriminalisty vždy časový náskok a čím je trestný čin vzdálenější, tím je nesnadnější jeho dokazování, proto je zde zásada rychlosti,

• při vyšetřování je nutné dodržovat princip oficiality, tedy iniciativní vyhledávání veškerých informací, které by se mohly týkat trestného činu, i když se některé z nich mohou v průběhu vyšetřování ukázat jako irelevantní

Zvláštnosti procesu poznání

Proces poznání začíná smyslovým vnímáním následků trestného činu, tedy stop, jde o empirické poznání a jako takové samo k poznání trestného činu nestačí,

Následuje myšlenkové zpracování empirických dat pomocí pojmů, kategorií a zákonů logického myšlení, to znamená pronikání od jevu k jeho podstatě, výsledkem myšlenkového zpracování je myšlenkový model,

Důležité jsou také prověrky získaných dat, aby se zamezilo chybám v poznávacím procesu, proces poznání je velice nesnadný v důsledku opačných zájmů protikladných stran (policie se snaží pravdivě poznat všechny stránky trestného činu x pachatel naopak ničí stopy, lživě vypovídá, navádí svědky, apod….),

Subjekty poznání trestného činu jsou především orgány činné v trestním řízení

Úspěšnost poznání je závislé na znalostech a dovednostech těchto subjektů zejména z oblasti kriminalistiky, práva, kriminologie, psychologie a jiných forenzních disciplína proto při vyšetřování trestného činu ve specifickém prostředí je potřeba doplnit si ad hoc určité speciální znalosti.

Důležité jsou i psychické vlastnosti jako: vysoká adaptabilita (rychlé přizpůsobení své činnosti měnícím se situačním okolnostem), pružnost myšlení, odolnost proti zátěži, kreativita, analyticko-syntetické myšlení, kombinační schopnosti, intuitivní myšlení, komunikační schopnosti, pozorovací schopnosti a nadprůměrné paměťové schopnosti