Vypracované otázky

Podle teorie sociální směny je sociální chování výsledkem implicitních sociálních 
konstruktů, které zahrnují smlouvání o co nejvýhodnější podmínky. Sociální interakce tedy 
mají zajistit co nejvyšší interpersonální „zisk“ a minimalizovat interpersonální „ztráty“. Zisky a 
ztráty ve vztahu poměřujeme a podle toho se rozhodujeme, zda do nich vstoupit či z nich 
vystoupit.
Zisk ve vztahu k jiné osobě se definuje jako míra uspokojení potřeb, pozitivního emocionálního 
prožití a prospěchu, které jednotlivec ve vztahu dosahuje. Cena (ztráta) ve vztahu definuje míru 
vynaloženého úsilí, negativních emocí, apod., které jednotlivec do vztahu vkládá.

• Homansova teorie sociální směny čerpá ze dvou hlavních zdrojů: z behavioralní psychologie a 

z politické ekonomie

• Tato disciplína zabývající se tradičně směnou materiálních statků by měla být aplikována na 

popis veškerého lidského chování, které lze podle Homanse zcela legitimně vysvětlovat v 
kategoriích směny služeb a sociálního uznání. 

• Prestiž či uznání mohou být za jistých okol ností pro jednající stejně anebo i více hodnotné než 

statky materiální a mohou tedy jejich chování posilovat či trestat účinněji.

 z

15

60

Sociologie práva 1.semestr Kristýnka Tranů

• libertariánský liberalismus: stejné stanovisko jako u 1) ale jinak odůvodněné, teorie 

minimálního státu, jen ochrana před násilím

• marxismus: kritika kapital. státu; je třídní a potlačovatelský, spojen se soc. státem: jediný 

subjekt soc politiky G. Homans – (jednání ekonomické kalkulace)

• soc. interakce – trvalá směna odměn a trestů; kritika – lidé nejsou racionální stroje, trh není 

všemocný

• v 50. a 60. let další autoři (Homans) podrobně rozpracovali teorii soc. směny  zdůrazňují, že