Vypracované otázky

nastupuje NOVÁ idea, že účinější je rozmanitost

- vznikají netradiční hnutí (studentská hnutí 60.let 20.stol.), komunitní, mírová, ženská hnutí, etc.  

- společnost je méně a méně homogenní

- vyznačuje se pluralitním myšlením, jednáním, orientací

- s rostoucím počtem systémů pravidel se zvyšuje orientační nejistota —> vznikají situace, kdy na 

každou otázku existuje hned několik rovnoprávných odpovědí

- Zigmunt Bauman pokládá otázku, zda nežijeme v Panopticonu (sociologická verze Orwellova 

Velkého Bratra)

- zjišťujeme, že moderní verzí Panopticonu jsou nejrůznější databáze —> jeden nepozoruje 

mnohé, ale mnozí pozorují jednoho.

• pro tento efekt masmédií byl použit termín Synopticon

• svět už není “1984”, ve kterém má ztráta soukromí konkrétní podobu (je jím totalnitní stát), 

nýbrž je jím Kafkův Proces, ve kterým se úředník Josef K. nikdy nedozví, proč a kým je 
obžalován a stává se obětí byrokratické mašinerie

Faktory modernity podle A. Giddense:

- Došlo k oddělení času a prostoru, rozvoj vyvazovacích mechanismů - užívání symbolických 

systémů (bezhotovsotní peníze), které mohou svou anonymní podstatou změnit fungování celé 
společnosti. Třetím faktorem je reflexivita vědění - nikdo si nemůže být jist, že určité vědění 
nebude revidováno (přezkoumáváno).

- lidé ztrácejí pocit bezpečí, se vznikem totálních institucí se rozvíjí i expertní systémy s experty, 

vyškolenými pro určitou oblast, na ty se pak obracejí - nikoliv na právo a právníky

- objevuje se požadavek na experta empatického a zúčastněného, nikoliv objektivního a 

neosobního

- Hlavními trendy postmoderní kontroly je růst počtu vězněných osob, privatizace kontroly a 

rozmach technicky dohlížejících rituálů jako součásti každodenního života.