Vypracované otázky

nevznikne (např. stavební povolení, sňatek)

• aplikace sekundární – důsledek porušení právní povinnosti (spáchání trest. činu) a 

uplatnění právního postihu (legální sankce) 

• prestiž práva a zákonodárce

• vztah práva a mimoprávních sociálních norem

• úroveň právního vědomí

44. Právní vědomí 

= individuální i společenské vědomí o stávajícím právu, o možnostech jednání podle práva i o 
omezeních z práva plynoucích.

- pro ozn. právního vědomí se vžilo několik termínů:

• právní vědomí - zejm. postkomunistických zemích

• veřejné vědomí (cit, smysl) spravedlnosti (public sense of justice) - zejm. v angloam. 

sociologii práva

• veřejná znalost a mínění o právu (public knowledge and opinion about law = KOL) - 

nejčastěji využívaný termín v záp. právní sociologii

- právní vědomí je vnitřně strukturované, obashuje složky poznávací a hodnotící

- Jozef Prusák rozlišil:

- p.v. de lege lata - znalost práva ve formě představ a informací o konkrétním právním 

systému a poznatků o faktickém právním jednání lidí na základě daného právního systému

- p.v. de lege ferenda - jedná se o emocionální a racionální hodnotící soudy, postoje, pocity 

atd.,

 z

49

60

Sociologie práva 1.semestr Kristýnka Tranů

- právněhistorické vědomí - obrací se zpět k dřívějším právním úpravám, k jiným právním 

kulturám a historickým typům práva. Má informační i hodnotící charakter.

- současné empirické studie p.v. vycházejí podle R. Cotterrella z rozlišení dvou zákl. lsožek p.v.:

- znalosti o právu - obsahuje prvky poznávací

- mínění o právu - prvky hodnotící a postojové

45. Znalost práva 

Znalost práva lze zkoumat u jednotlivce, sociálního útvaru nebo celé společnosti. Dánský právní 
sociolog Berl Kutchinsky rozlišuje dvě úrovně znalosti práva, a to: