Vypracované otázky

•

vědomí (povědomí) práva - vyjadřuje fakt, zda si je právní subjekt vědom či nikoliv toho, 
že určitý druh chování je právem upraven,

•

právní informovanost - faktická znalost práva, obeznámenost s právním řádem.

- Výše uvedené úrovně jsou na sobě nezávislé, tedy subjekt může vědět, že konkrétní právní 

jednání je právem regulováno, ale obsah právní normy nezná, nebo zná mylně a situace může 
být i opačná, kdy subjekt neví, zda je určité chování právem regulováno, ovšem v dané situaci 
se chová v souladu s právem.

- tradiční legislativa je založena na předpokladu, že po schválení a publikaci příslušného 

normativního právního aktu dochází automaticky k rozšíření nezbytné znalosti jeho obsahu mezi 
veřejnost (empirické výzkumy ani zdravý rozum však toto nepotvrzují)

• výzkum norského sociologa Vilhelma Auberta zaměřený  na znalost právní úpravy prac. 

podmínek služebných v Norsku zjistil nízké povědomí i informovanost.

• rozsáhlý reprezent. sociologický výzkum v Polsku (Podgórecki a Kojder) studoval společ. 

znalosti z obl. trestního, občanského a správního práva (prům. znalost mělo 62% respond.)

- závisí na pohlaví (muži více), věku (v produktivním věku více než důchodci a mladí), vzdělání, 

společenské angažovanosti, velikosti místa bydliště (město více)

- vyšší úroveň znalostí je obvyklá u těch otázek, kde se promítá i vliv jiných norem, obzvláště 

morálních

- má instrumentální charakter, umožňuje lepší přizpůsobení se sociálním strukturám

- Problematiku znalosti právní úpravy pro účely vymahatelnosti práva řeší zásada "ignorantia 

iuris neminem excusat" ("neznalost práva neomlouvá"). Adresáti právní normy se nemohou 
na neznalost práva odvolat.