Zkouška - shrnutí na 58 stran

Socializační  procesy  probíhají  v každé  společnosti  prostřednictvím  socializačních  mechanismů 

zaručujících sociální kontrolu jednání. Mezi tyto socializační mechanismy patří především výchovný systém, 
ale také další, v nichž jsou cíle a účely jejich činnosti či hodnotová orientace úzce spjaty s jasně vymezenými 
normami či pravidly jednání a sankcemi za jejich porušování. 
     

Vytváření vazeb ke konkrétním jedincům je jedním z mezníků v socializaci - primární vztah. Na jeho 

základě  se  začínají  rozvíjet  složité  procesy  sociálního  učení.  Asi  ve  věku  5  let  se  dítě  stává  vcelku 
autonomním  jedincem.  Aby  začali  jedinci  vnímat  sebe  sama  jako  nezávislého  činitele,  musí  uvidět  sebe 
sama očima druhých. Sebeuvědomění dosahujeme tehdy, když začneme rozlišovat mezi oběma formami 
já.  “I”  představuje  nesocializované  dítě,  ta  druhá  “me”  je  sociální  já.  Za  určitých  okolností  může  u 
dospělých jedinců docházet k resocializaci, která je charakterizována rozpadem dosud přijímaných hodnot 
a vzorců jednání, po němž následuje přijetí radikálně nových (nové prostředí, např. koncentrační tábor). 
 
Základní činitelé enkulturace: 
rodina: autoritářská (poslušnost) 
 

 autoritativní (dodržování pravidel, ale možnost vyjádření)  

 permisivní (volnost) 

= typy rodičovské výchovy …oba krajní typy vedou k egoismu, lpění na rodičích, nekooperativnosti  

vrstevníci: člověk se stává kooperativním a hravým, anticipující socializace - učím se budoucím rolím 
škola: neosobní instituce určená k socializaci, hodnoceno chování a studijní výkon 
práce: vliv spolupracovníků i samotné práce 
masmédia: velký vliv, hlavně televize (popr. tisk)