Zkouška - shrnutí na 58 stran

o

evropský politický řád prodělal na přelomu 20. a 21. století takové kvalitativní změny, že došlo k posunu 
institucí a tvorbě nové evropské identity  

o

vzhledem k síle národní identifikace většiny obyvatel kontinentu to však není vůbec samozřejmé 

o

5 možných významů evropeizace:  

1. změna a expanze vnějších teritoriálních hranic EU  
2. rozvoj institucí a organizací na evropské úrovni 
3. pronikání evropské dimenze do národních a subnárodních institucí 
4. vývoz evropské politické organizace a vládnutí mimo Evropu 
5. politický projekt unifikace Evropské unie.  

Zajímavá je otázka hodnotové neutrality pojmu evropeizace: ačkoli většina politologů chápe tento pojem 
jako popis určitého reálného stavu či procesu, pro většinu běžných lidí získá tento pojem určitý přídech. 
Proti poevropšťování (evropeizaci) se bude jednou bojovat stejně vehementně jako proti germanizaci či 
amerikanizaci. Evropeizace je jen jiným označením pro růst vlivu cizí moci na příslušníky národního 
společenství. 
 

29.Sociální chování a sociální jednání 

Chování: 

Všechny činnosti jedince, i neuvědomělé nebo zcela záměrné, reakce na vnější nebo vnitřní podněty = 
souhrn aktivit jedince viditelných z vnějšku, které jsou více nebo méně diferencovanou reakcí na vnitřní 
nebo vnější podněty. 
 

Jednání: 
    Podmnožina chování, je vědomé, má cíl. 
    Vědomá, k cíli zaměřená činnost, jenž zahrnuje vědomé uvážení a je v podstatě řešením určitého úkolu. 
 
Sociální jednání: bere ohled na jiné jedince, má význam pro okolí, je jevem psychickým (podmíněno 
lidskou psychikou, kterou studuje psychologie) a sociálním (působení spol., které studuje sociologie)  
= souhrn činností směřujících k vyvolání změněného chování, postojů nebo snah jednotlivců či skupin, 
k uspokojení potřeb, přání nebo zájmů jednajících subjektů (am. sociolog Florian Znaniecki) 
 
Právo spojuje typicky právní následky s jednáním.