Zkouška Sociologie práva

• Teoreticko-empirická věda o společnosti, 19. st Comte (Kurz pozitivní filosofie), o spol. jevech v ní (Bláha), vztazích, faktech (Durkheim), jednání (Weber), životě, C. W. Mills: „Co je to společnost, kam směřuje a proč?"

SOCIOLOGIE

• jako samostatná disciplína se vydělila z filosofie v 19. století

• v doslovném překlad = „věda o společnosti“

• název poprvé použil Auguste Comte (1798 – 1857) v roce 1839 = datum vzniku sociologie

• sociologie – societas a logos

• řeší existující společenské problémy a současně je spojuje s nutností jejich hlubšího poznání (struktury společenských vztahů, norem, sociální nerovnosti, autority atd.)

• každý pojímal sociologii jinak:

• Weber (věda o sociálním jednání)

• Durkheim (věda o sociálních faktech)

• Bláha (věda o sociálních jevech)

• Dafrendel (věda o nepříjemné skutečnosti společnosti)

• protosociologie = ­ období před první pol. 19. stol., než sociologie vznikla jako věda

• Vznik sociologie spojen s přechodem společnosti tradiční (věděli, kam patřili) k moderní (průmyslová revoluce, rozvoj komunikací ­ velké změny ve společnosti)

• V postmoderní sociologii se počítá s nezamyšlenými důsledky (např. když bude hodně studentů na vysokých školách, sníží se hodnota vysokoškolského vzdělání)

• Nejlépe lze vymezit pomocí předmětu jejího studia:

  • společnost: souhrn individuí jednajících s ohledem na jednání druhých a to v určitém historickém, prostorovém, kulturním a sociálním kontextu, jehož parametry mohou svým jednáním ovlivňovat jen částečně

  • strukturace společnosti: vnitřní skladba, sociální stratifikace jako hierarchická diferenciace sociálního statusu do vertikálních vrstev

  • sociální vztahy: vzájemná závislost a ovlivňování sociálních subjektů (zejména sociálním jednáním)

  • sociální jevy: způsoby jednání, myšlení a cítění existující mimo jedince a schopné sociálního tlaku

• jednotlivé položky předmětu sociologie tvoří dohromady celek sociální reality

→ oblasti sociálního života: hospodářství, politika, morálka, umění, náboženství, věda

→ sociální seskupení: sociální skupiny, dav, hnutí, národ

→ sociální činnosti: práce, rekreační činnost

→ sociální procesy: enkulturace, industrialiace, asimilace

__________________________________________________________________________________________________

1. Naturalismus, psychologismus, sociologismus

NATURALISMUS

• první polovina 19.století – 20.století

• vzniká v důsledku úspěchu přírodních věd

• mezi přírodou a společností vidí shody

• 3 zákl. proudy

• Mechanický směr: molekuly, fyzikální zákony, Ostwaldova energetická teorie: civilizace je tím úspěšnější, čím více vytěžíme z přírody

• Biologický směr: vznikl pojem rasa (černá, žlutá, bílá) antroporasová teorie: rasy bílá, žlutá, černá; řeší inteligenci, dědičnost, rozložení IQ; Gobineau, Chamberlain