Zkouška Sociologie práva

• Geneticky předávané vlastnosti a schopnosti

Dvě základní otázky:
1. Nakolik jsou vlastnosti a schopnosti dány geneticky
2. Nakolik vlastnosti a schopnosti deterministicky určují lidské chování

• potomci se podobají rodičům (např. chytří rodiče mají 70 % šanci, že se jim narodí chytré dítě, a naopak)

• rovněž jednovaječná dvojčata žijící samostatně si jsou velmi podobná (mnohem více než dvojčata dvouvaječná)

• rovněž zajímavá je adopce ­ kriminalita adoptivního otce se projevuje statisticky významně při kriminální zátěži adoptivního syna v prostředí, ve kterém vyrůstá

• adoptované děti vyrůstající v dětském domově jsou výrazně poškozeny pro další život (např. jsou méně samostatnější)

• čím později je dítě adoptováno, tím je její význam a kladný vliv na dítě menší

• ze 70 % jsou naše vlastnosti a schopnosti podmíněny genetickými dispozicemi, zbytek tvoří např. soc. učení, soc. prostředí, soc. interakce

• genetické dispozice však samy o sobě nevedou nutně k asociálnímu chování, ale genetická vloha zvyšuje pravděpodobnost, že na chování budou mít vliv vnější činitelé, bez nichž by se deviantní chování neuskutečnilo (genetická dispozice zvyšuje práh citlivosti na vlivy vnějšího prostředí, potom se to přirovnává k biosociální interakci ­ podobenství zámku ­ naše genetické dispozice, a klíče ­ je prostředí a situací)

Teorie biosociální interakce - přirovnání zámku (to zděděné) a klíče (prostředí a situace)

• Rasa

• pojem rasy by se měl používat v uvozovkách, je to citlivá tematika, pojem rasa je definován antropologií a biologií nehodnotícím způsobem

• = část lidské populace lišící se tělesnými (somatickými) i někt. dalšími biologickými rysy a to zejména barvou kůže, vlasů a očí, formou vlasů, nosu, rtů, víček ­ šikmé oči, obličeje, proporcemi a členěním těla (tyto znaky nelze vnímat jednotlivě, ale v komplexu), čili se jedná o ETNICITU

• v přeneseném významu je rasa komplex zahrnující jazykové, kulturní či náboženské znaky

• s rasou bývá často spojována ideologie rasistická (fašismus ­"rasy se nesmějí mísit, nebo kvalitnější rasy degenerují", "rasy si nejsou rovny")

  • všímali si především reciprocity v lid. aktivitách

  • George Simmel: ­ v lid. interakci existuje vždy určitá reciprocita (neboli ekvivalence) a na soc. interakci tedy lze pohlížet jako na směnu

  • v 50. a 60. let další autoři (Homans) podrobně rozpracovali teorii soc. směny ­ zdůrazňují, že v lid. interakci se směňují hodnoty nejrůznějšího druhu (ideje, informace, moc, prestiž) ­ člověk neustále provozuje soc. barter

  • Homans - v lid. chování dominuje racionální prvek, přičemž každé chování lze zpětně rekonstruovat z hlediska ekonomické kalkulace

  • Homans ­ soc. interakce je trvalou směnou odměn a trestů (my urč. způsobem jednáme a za to jsme odměňováni nebo trestáni, snažíme se získat odměnu a vyhnout se trestu)

  • nelze vztáhnout teorii soc. směny na jednání všech lidí ve všech situacích, protože někt. lidé jsou emociální, někt. racionální (ne vše, co lidé činí, činí z důvodu očekávání odměny)