Zkouška Sociologie práva

• podoby:

  • rasismus

  • nacionalismus

  • náboženský fanatismus

  • patriotismus

Kulturní relativismus = nejsou kultury vyšší a nižší; hodnoty, normy a ideje jsou srozumitelné jen ve vztahu ke kultuře, v níž jsou formulovány, jinak jsou nepochopitelné

Multikulturalismus = vyšel z ideje přátelského soužití různých kultur, které se vzájemně obohacují a ponechávají si svoji identitu

• Giovanni Sartori podrobuje multikulturalistický diskurs kritice, oceňuje kulturní pluralismus respektující odlišnosti bez jejich zbožnění

• Pavel Barša – od multikulturalismu k občanské integraci – přijetí jazyka, historie a liberálních hodnot svobody, rovnosti a demokracie

Xenofobie = strach, nepřátelství až nenávist ke všemu cizímu

Xenocentrismus = obdiv ke všemu cizímu

Teorie kulturní deprivace – zdůrazňuje vliv hodnot a postojů internalizovaných v procesu enkulturace

Chybějící kulturní kapitál Romů:

1. Romové nemají kulturní kapitál

2. nedostanou se do majoritní společnosti

3. proto nemohou získat kulturní kapitál

Kultura chudoby (culture of poverty, Oscar Lewis) = tendence kultury Mexičanů v USA reprodukovat stejnou nízkou sociální úroveň

Sociokulturní faktory:

• Člověk jako tvor společenský (Aristotelův zoon politikon) si v procesu enkulturace osvojuje lidskou kulturu a vrůstá do společenských vztahů v procesu socializace. Mluvíme o společnosti (kultuře) v člověku.
  Společnost je součástí našeho nejniternějšího bytí, vnucuje nám určité způsoby myšlení, cítění a jednání (P. Berger)
  Německý sociolog Ralf Dahrendorf charakterizuje člověka označením homo sociologicus - člověk je uvězněn v sociálních rolích a sítích .

• Zastávané sociální role jako typická odpověď na typická očekávání s sebou nesou i určité jednání, emoce a postoje.

• Sociokulturní determinaci můžeme vyjádřit dvěma tezemi:
  1. Bez života ve společnosti se člověk nestane člověkem - nerozvinou se jeho lidské vlastnosti a schopnosti (max. úroveň 3 letého dítětě)
  2. Člověk je takový, jaká je společnost - člověk se od sociálního života a sociálních vztahů nemůže distancovat

__________________________________________________________________________________________________

1. Sociální chování a jednání, sociální vztah a jeho perceptivní, komunikativní a interaktivní dimenze

Sociální chování a jednání – 29. okruh

Společenský vztah :

= stav vzájemné závislosti a ovlivňování soc. subjektů

= vůči sobě směřující a tím orientovaná chování více osob

• často mu předchází psychická vazba (projevení urč. zájmu o druhý subjekt) a sociální kontakt (urč. působení soc. subjektů na sebe, při kterém dochází výměně hodnot)

• sociální kontakt často přeroste v soc. interakci, která tvoří základ spol. vztahu

• sociální interakce představuje vzájemné působení subjektů na sebe

• probíhají na 3 zákl. úrovních:

  • mikroúrovni ­ vztahy mezi jednotlivci navzájem, mezi jednotlivci a soc. skupinami, mezi malými skupinami navzájem

  • mezoúrovni ­ vztahy mezi většími skupinami, organizacemi a institucemi

  • makroúrovni ­ vztahy na celospolečenské úrovni např. mezi polit. stranami