Anglie - OPD

Soustava anglických soudů po reformě 1873 – 1875

Právo

• 1772 – zrušen výslech mučením – pein fort et dure – přijata zásada, že obžalovaný má v trestním řízení právo mlčet

• 1872 – zavedena presumpce neviny

• 1898 – umožněna výpověď obžalovaného jako svědka obhajoby

• Settlement Act, 1701

  • zakotvil nezávislost soudců – do té doby chápáni jako služebníci krále

• reforma procesu common law

  • zrušení žalobních formulí

  • writ už nechápán jako privilegium, ale jako právo sporné strany získat writ, otevřít řízení, domáhat se spravedlnosti

  • writ nezanikl, ale byla zrušena omezení, proces se zjednodušil

  • královské soudy = obecné soudy, neomezené získáním privilegia

  • díky tomu postupné sblížení s equitou – důležité pro sjednocení soustavy (1875)

• růst významu statute law

  • dosud v pozadí soudcovských práv common law i equity

  • statutes = nejpodobnější kontinentálním NPA, ale převaha soudcovského práva dává anglickým statutům jinou formu – jsou koncipovány tak, aby měl soudce prostor je dotvářet rozhodováním (má větší význam)

  • prostřednictvím statutů se v 19. st. reformovalo soudnictví – vznikly úzce specializované kodifikace – ale dominance soudcovského rozhodování zachována

  • původně byly vydávány králem se souhlasem šlechty – po vzniku parlamentu jim král dal svou sankci, ale byla usnesením parlamentu = Acts of Parliament

  • neplatila zásada Lex posterior derogat priori – nahromadilo se spoustu statutů, které byly stále platné a účinné, i když neodpovídaly době a vzájemně si odporovaly

• po změnách v 18. a 19. st. – trestní řízení bylo stále odlišné podle druhu deliktu

  • žalovatelné trestné činy – projednávány ve 2 etapách – u smírčího soudu, pak u Court of Assize/Court od Quarter Sessions

  • malé/nežalovatelné přestupky – smírčí soud

Konstituční monarchie mezi světovými válkami (1918-1939)

Historický přehled

• Anglie jedním z výherců 1. světové války, i přes to se z věřitele stala dlužníkem – USA se stalo světovým finančním centrem a hospodářsky nejsilnějším státem světa

• v poválečných volbách posílila pozice Labour Party, osamostatnila se ze závislosti na liberálech, liberální strana oslabena, ale měla premiéra, třetím účastníkem koalice konzervativci

• Sinn Fein = My sami – irská strana r. 1919 obnovila boj za nezávislost Irska – britský parlament vyhlásil Home Rule Bill – přiznal Irům samostatnost v rámci dominiální závislosti – krajní nacionalisté odmítli – po zastřelení maršála Wilsona irskými teroristy 1922 propukla občanská válka – zřízena nezávislá Irská republika

• rozpad konzervativně-liberální koalice díky irskému problému a neúspěchu premiéra v zahraniční politice ohledně Balkánu – ve volbách zvítězili konzervativci, druzí nejsilnější Labour Party – liberální strana vystřídána postupně labouristy

• konzervativní vláda nedokázala stabilizovat poválečný stav – v mimořádných volbách (1923) labouristé a liberálové posílily své pozice – stály proti sobě 3 silné strany – král pověřil sestavením vlády labouristu (R. MacDonalda)

• Labour Party také neuměla nic změnit – neřešila největší problém nezaměstnanosti, ale aspoň trochu zvýšila důchody přestárlým dělníkům, prosadila zákon o výstavbě dělnických bytů, navázala diplomatické vztahy se SSSR – spory s konzervativci – na základě kauzy s dopisem vrchního představitele Komiterny, který údajně vyzýval britské komunisty k ozbrojenému převratu konzervativci zvítězili ve volbách – obnoven zlatý standart libry – srovnala se s dolarem, do vlády vstoupil jako lord kancléř pokladu Churchill

• stávky horníků (1926) proti snížení mzdy a prodloužení pracovní doby – 1927 zákon o průmyslových konfliktech a trade-unionech – označil všeobecnou stávku za trestný čin, státní zaměstnanci nesměli vstupovat do odborů, pracovní den dělníků stejně prodloužen na 8 hodin

• 1929-1931 u moci opět Labour Party – v této době propukla největší hospodářská krize – zřízeno ministerstvo pro boj s nezaměstnaností, zákon o potřebnosti – mohl být zaměstnán pouze 1 člen rodiny – ostatní neměli nárok na podporu v nezaměstnanosti, byla utvořena finanční komise, které měla vypracovat plán protikrizových opatření – předpokládal snížení podpor v nezaměstnanosti a dalších sociálních výdajů – někteří ministři labourističtí odmítli – krize ve straně – MacDonald vyloučen, založil se svými stoupenci novou stranu národně-labouristickou a vytvořil „národní vládu“ s konzervativci a liberalisty – ovládli ji konzervatisti

• tato koalice vyhrála volby – premiérem opět MacDonald – zrušen zlatý standart, libra klesla o 35%, na dovážené zboží cla 10-33%, podporován rozvoj progresivních průmyslových odvětví (letecké, automobilové), utvoření průmyslových syndikátů a trustů

• 1935 nastoupil na trůn Edvard VIII. – sympatie k německému fašismu – snažil se ovlivňovat premiéra – kvůli aférce s Američankou paní Simpsonovou abdikoval a přenechal místo svému bratru Jiřímu VI.

• 1937 funkci premiéra převzal Nevill Chamberlain – vedl konzervativní vládu – politika appeasmentu, Mnichovský diktát

• útok Německa na Polsko donutil Británii vyhlásit válku – Chamberlain se stal lordem admirality – rezignoval po neúspěšné pomoci okupovanému Norsku

• 1940 pověřen sestavením vlády Churchill – vytvořil koaliční vládu – konzervatisti i labouristé, liberálové a nestraníci

• 1940 – letecká bitva o Anglii – příprava na akci Seelöwe = německá invaze do Británie – Němci neuspěli

• 1941 – boje v S Africe – Britové získali převahu nad Italy, zastavil je německý africký sbor – Němci poraženi až po spolupráci VB s USA

• americký zákon o půjčce a pronájmu, 1941

  • Anglie získala dodávky zbraní a válečného materiálu pro vedení bojů