Anglie - OPD
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
malé obce zbaveny samostatného zastoupení, větší města dostala 1 mandát, velká víc
města i hrabství rozděleny na volební obvody – volen 1 poslanec
stále nepoměr voličů na jeden mandát v oblasti
zákony 1918-1919
značné rozšíření voličů (stále ne všeobecné volební právo) – mohli volit muži starší 21 let, ženy starší 30 let + majetkový cenzus jich/jejich manžela – rovnost mužů a žen až v r. 1928
kandidáti do parlamentu museli skládat kauci, vrácena byla pokud získali alespoň 1/8 hlasů ve svém obvodu
Role dělnictva
s rozvojem průmyslu se vytvářela dělnická třída, od ½ 19. st. se vzmáhala kvalifikovaná složka = dělnická aristokracie
dělnictvo se začalo soustřeďovat v nepolitických odborech = Trade unions
pečovaly o hmotné zájmy členů
první byly vytvářeny na zájmovém principu – hornické, textilní, dokařské,…
vyžadovaly poměrně vysoké příspěvky – zahrnovaly jen malý počet kvalifikovaného dělnictva
1868 – celostátní svaz Trade Union Congress se vytvořil po vzrůstu počtu trade-unionů
1900 – celoanglická děnická strana Výbor pro zastoupení dělníků – od r. 1906 Labour Party
vyrostla z trade-unionů jako nástroj politického boje odborových organizací
organizační princip = kolektivní členství trade-unionů
1884 – Fabian Society (podle římského vojevůdce Fabia Cunctatora) – ideová základna „anglického socialismu“ – malá organizace inteligence – vycházela z názoru o specifické cestě Anglie k socialismu (konstituční evoluce) přesvědčováním pokrokových Angličanů o správnosti soc. idejí
1893 – Independent Labour Party = Nezávislá strana práce – založená J. K. Hardiem – první socialistický člen Dolní sněmovny – program omezen na dílčí hospodářské zájmy dělnictva
1920 – Komunistická strana – sjednocovala britské socialisty, jejichž ideálem bylo SSSR (diktatura proletariátu) – malý zájem, první komunista zvolen do sněmovny r. 1935 (Gallacher) – počet členů stoupl po 2. světové válce – měli své zástupce i na předních místech u některých trade-unionů, ale Labour Party je odmítla přijmout za kolektivního člena
Státní správa
změny v ústředním aparátu jako jeden z důsledků revoluce 1832 – potřeba modernizovat a jednotit X posílit státní aparát
zrušeno několik desítek úřadů patřících ministerstvu financí, které přežily ze středověku
zjednodušena admiralita (ministerstvo válečného loďstva) – vzniklo kolegium lordů admirality
státní sekretariát pro vnitřní záležitosti = ministerstvo vnitra – větší kontrolní pravomoc nad místní samosprávou ohledně využívání policejních sil – pod jeho přímé vedení spadala londýnská policie (reorganizována), rozšíření pravomocí ohledně věznic – díky rostoucímu vlivu v oblasti smírčího soudnictví se přeměnilo na ministerstvo trestního soudnictví
hlavní správa obchodu = ministerstvo obchodu – do r. 1840 pouze poradní orgán – když získala správní dozor nad železnicemi, začala rozvíjet svou administrativu
správa lidové osvěty = ministerstvo kultury – 1834
správa ochrany zdraví = ministerstvo zdravotnictví – 1848
nárůst úkolů státní správy od r. 1860 – s rostoucí mocí kabinetu se specializoval a vzrůstal i státní aparát – zdokonalování a zvětšování resortů + příbytek nových
sračky o ministerstvech viz strana 437