Anglie - OPD
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
labouristé v úsilí o upevnění ekonomiky vyhlásili program snížení sociálních vývojů a devalvovala libru (1967)
zákon o vztazích v průmyslu, 1971
konzervativní vláda
vyžadoval povinnou úřední registraci odborů
poskytoval Národnímu soudu pro vztahy ve výrobě právo zakazovat stávky
odezvou zvýšené stávkové hnutí – stávkovali dělníci, horníci, železničáři, dokaři, hrozila generální stávka – vláda od zákona upustila
zavedení třídenního pracovního týdne – zlomilo moc konzervativců – předčasné volby, ve kterých nikdo nezískal většinu – premiérem H. Wilson (labourista)
Wilson obnovil pětidenní pracovní týden, uzavřel s Trade Union Congress a Konfederací britského průmyslu „sociální smlouvu“ – závazek vytvořit nové pracovní příležitosti, přizpůsobit mzdy růstu životních nákladů, poskytnout dotace znárodněnému průmyslu, zvýšit důchody, dotovat ceny potravin, zamrazit nájemné
za vlády konzervativců vstoupila VB r. 1973 do EHS – zanikly pracovní příležitosti, kapitál se investoval více do zahraničí, zemědělství poškozeno nuceným zvýšením cen potravin (o 40%)
Wilson rezignoval (labouristé i Tread Union byli proti členství v EHS, ale referendum souhlasilo se setrváním) – jeho místo převzal také labourista J. Callaghan – vycházel ze sociální smlouvy, ale nedokázal ji aplikovat – další stávky – Dolní sněmovna vyslovila Callaghanově vládě nedůvěru
nový leader konzervativců Margaret Thatcherová – nový program „Správný přístup“ – zaměřený hlavně na střední vrstvy – zvítězili ve volbách 1979 – premiérka Thatcherová začala uplatňovat program – rozšířená podpora soukromého vlastnictví, snížení dotací pro podniky státního sektoru, jejich postupná reprivatizace, omezení sociálních výdajů – „thatcherismus“ = nová konzervativní strategie vycházela z principu volného trhu, jemuž odpovídá reprivatizace podniků
Systém státních orgánů
Centrální
britský parlamentismus – vyvinul se omezováním moci panovníka, posilováním moci parlamentu – 3 základní články parlamentismu: král, parlament, vláda
král ztělesňuje stát – formálně má široká oprávnění:
nejvyšší soudní orgán
vrchní velitel ozbrojených sil
hlava anglikánské církve
absolutní veto vůči parlamentním zákonům – ale nevyužívá je
svolává, odročuje, rozpouští Dolní sněmovnu – rozpouští jen po domluvě s premiérem
jmenuje premiéra – vždy představitele vítězné strany, členy vlády, soudce, důstojníky, vysoké církevní hodnostáře, doživotní členy Sněmovny lordů – členy vlády navrhuje premiér (i jiné hodnostáře)
sjednává a podepisuje mezinárodní smlouvy – sjednávání má však téměř výlučně na starosti vláda
přijímá velvyslance a státní návštěvy
doporučuje vládě určitá opatření, varuje ji, poskytuje jí radu, je arbitrem konfliktu mezi parlamentem a vládou