Německo

Organizace státního aparátu v římsko-německé říši

Říšské orgány

Němečtí králové (císaři římsko-německé říše)

• Byli voleni už za života svého předchůdce -> dynastie: saská, franská, švábská; Lucemburkové, Habsburkové; právo volit císaře získali kurfiřti (knížata volitelé)

• Korunovace se konala v Cáchách nad hrobem Karla Velikého, poté ve Frankfurtu (od 16. Stol.)

• Německý král se mohl a nemusel stát římským císařem (podmínkou byla korunovace v Římě, naposled v roce 1532 Karel V.)

• Volební kapitulace – císař se zavazoval vládnout určitým způsobem (listina předkládána kurfiřty)

• Ústřední moc postupně (od 10 stol.) oslabovala, vznikl knížecí stav; změna postavení venkovských úředníků (hrabat), kteří byli podmaněni jednotlivými knížaty

  • Císaři plánovali vybudovat univerzální říši a měli střety s papežem (moc se nevěnovali domácím záležitostem)

  • Spory o trůn v 13. Století;

• Ve stavovské éře se císař dělil o pravomoci s říšským sněmem, jeho moc stále upadala (měli jen formální práva)

• Habsburkové se neúspěšně snažili zavést absolutismus v 16. Století

Říšský sněm

• od 1495 se takto označuje říšské stavovské shromáždění

• účast měli od Karla IV zajištěni pouze říšští stavové (říšská světská a duchovní šlechta; říšská města)

  • 3 kolegia:

    • Kurfiřti – v čele celého sněmu

    • Říšská knížata – hrabata, knížata

    • Říšská města – jejich rozhodovací váha se zpochybňovala

• Řádná deputace – od roku 1555; stálý výbor z kurfiřtů, a zástupců zbylých dvou kolegií; jednala o zemském míru, o mincovních otázkách etc.

• V době knížecího absolutismu formálně nabyl na významu, ale fakticky ztratil, protože knížata ztrácela zájem o říšské záležitosti

Ústřední správa říše

• Arciúřady – původně; patřili tam panovníkovi osobní služebníci; obřadní povaha

• Ministrálové – vykonávali, co bylo třeba

• Hofmistr – od 13. Století; hospodářské funkce

• Úřad říšského arcikancléře – ceremoniální povinnosti

• Dvorský kancléř, radové, consilium - poradní orgán

• Habsburkové měli snahu upevnit moc:

• Dvorská rada – od 16. Století; nejvyšší císařským vládním, správním a soudním úřadem; státní rada

  • Prezident říšské dvorské rady, říšský arcikancléř (pravomoci přenášel na říšského dvorského místokancléře)

• Dvorská komora – správa financí

Soudní moc

• Nejvyšší soudce císař; úřad dvorského sudího; říšský komorní soud

Orgány říšských teritorií

• Hrabství – nejdůležitější jednotka

  • Několik soudních okresů tvořilo hrabství

• Kmenová vévodství – hrabata podléhali vévodům

  • Vévodskou moc se snažili omezit pomocí falckrabích – královští poslové, chránili královské zájmy; markrabí – v pohraničních oblastech v čele hrabství; lantkrabí – rozsáhlejší území než původní hrabství; říšští fojtové – pečovali o korunní statky a měli trestní jurisdikci ve svém úředním obvodě