Německo
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Organizace státního aparátu v římsko-německé říši
Říšské orgány
Němečtí králové (císaři římsko-německé říše)
Byli voleni už za života svého předchůdce -> dynastie: saská, franská, švábská; Lucemburkové, Habsburkové; právo volit císaře získali kurfiřti (knížata volitelé)
Korunovace se konala v Cáchách nad hrobem Karla Velikého, poté ve Frankfurtu (od 16. Stol.)
Německý král se mohl a nemusel stát římským císařem (podmínkou byla korunovace v Římě, naposled v roce 1532 Karel V.)
Volební kapitulace – císař se zavazoval vládnout určitým způsobem (listina předkládána kurfiřty)
Ústřední moc postupně (od 10 stol.) oslabovala, vznikl knížecí stav; změna postavení venkovských úředníků (hrabat), kteří byli podmaněni jednotlivými knížaty
Císaři plánovali vybudovat univerzální říši a měli střety s papežem (moc se nevěnovali domácím záležitostem)
Spory o trůn v 13. Století;
Ve stavovské éře se císař dělil o pravomoci s říšským sněmem, jeho moc stále upadala (měli jen formální práva)
Habsburkové se neúspěšně snažili zavést absolutismus v 16. Století
Říšský sněm
od 1495 se takto označuje říšské stavovské shromáždění
účast měli od Karla IV zajištěni pouze říšští stavové (říšská světská a duchovní šlechta; říšská města)
3 kolegia:
Kurfiřti – v čele celého sněmu
Říšská knížata – hrabata, knížata
Říšská města – jejich rozhodovací váha se zpochybňovala
Řádná deputace – od roku 1555; stálý výbor z kurfiřtů, a zástupců zbylých dvou kolegií; jednala o zemském míru, o mincovních otázkách etc.
V době knížecího absolutismu formálně nabyl na významu, ale fakticky ztratil, protože knížata ztrácela zájem o říšské záležitosti
Ústřední správa říše
Arciúřady – původně; patřili tam panovníkovi osobní služebníci; obřadní povaha
Ministrálové – vykonávali, co bylo třeba
Hofmistr – od 13. Století; hospodářské funkce
Úřad říšského arcikancléře – ceremoniální povinnosti
Dvorský kancléř, radové, consilium - poradní orgán
Habsburkové měli snahu upevnit moc:
Dvorská rada – od 16. Století; nejvyšší císařským vládním, správním a soudním úřadem; státní rada
Prezident říšské dvorské rady, říšský arcikancléř (pravomoci přenášel na říšského dvorského místokancléře)
Dvorská komora – správa financí
Soudní moc
Nejvyšší soudce císař; úřad dvorského sudího; říšský komorní soud
Orgány říšských teritorií
Hrabství – nejdůležitější jednotka
Několik soudních okresů tvořilo hrabství
Kmenová vévodství – hrabata podléhali vévodům
Vévodskou moc se snažili omezit pomocí falckrabích – královští poslové, chránili královské zájmy; markrabí – v pohraničních oblastech v čele hrabství; lantkrabí – rozsáhlejší území než původní hrabství; říšští fojtové – pečovali o korunní statky a měli trestní jurisdikci ve svém úředním obvodě