Německo

Výmarská republika

• revoluční povstalci proti dalším bojům (na samém konci války), proti monarchii; republika prohlášena v Bavorsku; revoluce v Berlíně – abdikuje císař

• 9. 11. Je nazýván osudovým dnem Němců

  • 1848 – poprava Roberta Bluma

  • 1918 – revoluce v Berlíně; vyhlášena republika

  • 1923 – Hitlerův nezdařený mnichovský puč

  • 1938 – organizovaný pogrom na Židy (křišťálová noc)

  • 1989 – pád Berlínské zdi

• Ustavení Rady lidových zmocněnců (10. 11. 1918) – vykonával jak zákonodárnou, tak výkonnou moc; čelí tlakům levice

  • Provolání Rady lidových zmocněnců z 12. 11. – cenzura, amnestie pro politické trestné činy, předpisy na ochranu pracujících, svoboda vyznání, všeobecné rovné tajné volební právo

  • Volební zákon

• Volby do ústavodárného Národního shromáždění v lednu 1919 – chtěli připravit a schválit novou ústavu; zasedalo ve Výmaru (v Berlíně demonstrace; Výmar – Goethe, Schiller); V Německu stávky a nepokoje po celý rok, politické vraždy

  • Schválen zákon o Prozatímní říšské ústavě

• V čele stoj prezident – Friedrich Ebert (soc. dem.), po něm Paul von Hindenburg

Výmarská ústava

• Nacisté to potom kritizovali kvůli židovství

• Ústava se skládala ze dvou hlavních částí:

  • Organizace a úkoly říše – upraveno postavení a pravomoci Říšského sněmu, prezidenta, vlády, říšské rady

  • Práv a povinností občanů

• Zákonodárná moc

  • Reprezentována Říšským sněmem (Reichstag) a Říšskou radou

  • Volební systém neobsahoval žádnou uzavírací klauzuli (velká slabina – velké množství stran s malým zastoupením poslanců – strany se nebyly schopny na ničem domluvit a vytvořit vládu – vlády se často střídají

  • Členové Říšské rady nebyli voleni ve volbách, ale vysíláni zemskými vládami

  • V čele každé země byl Zemský sněm – vydával zákony pro danou zemi (Bavorsko, Prusko etc.)

• Říšský prezident

  • Měl v období Výmarské republiky velmi silné postavení

  • Vydával nouzová nařízení s mocí zákona, kterými mohl suspendovat i některá základní práva a svobody (Hindenburg jimi přispěl k nástupu Nacistů)

  • Volen lidmi na sedm let

• Říšská vláda – slabé postavení, v čele kancléř; sněm ji mohl snadno svrhnout; velká politická nestabilita

• Soudní moc – soustavy soudů v jednotlivých zemích; Říšský soud – sídlil v Lipsku; Státní soudní dvůr pro ochranu republiky

• Říšská rada – reprezentovala v říšském zákonodárství země prostřednictvím jejich zástupců

• Země měly své vlastní ústavy; říšské zákonodárství mělo přednost

Prameny práva

• Občanský zákoník z roku 1896 – postupně ztrácel univerzální charakter

• Obchodní zákoník

• V platnosti zůstal trestní zákon z roku 1871

• Zákon na ochranu republiky

• V dvacátých letech prezident vydal nařízení o zákazu periodik a zabavení tiskovin

• Další mimořádná nařízení prezidenta (o veřejném pořádku, o procesním právu etc.)

• Vznikají mimořádné soudy