Německo

Cesta ke sjednocení Německa

Všeobecná charakteristika vývoje

Německý spolek

• Ustanoven 1814 na jednání Vídeňského kongresu – Nemecká spolková akta (1814), Vídeňská závěrečná akta (1820)

• Založen na mezinárodní smlouvě, uzavřené panovníky německých zemí, kteří si i nadále podrželi suverenitu. Jedná se tedy o spolek států (Staatenbund) ne o spolkový stát (Bundesstaat)

• Proklamace ústavního uspořádání členských států – ale ústavy se podařilo prosadit jen někde a jen na krátkou dobu

• Ustavení Svaté aliance

• Karlovarská usnesení – 1819; Matternich, proti akademickým svobodám, k zavedení cenzury; spolkový exekuční řád – vojenská intervence proti státu, který nedostojí smluvním závazkům; tiskový zákon, zákon o univerzitách a zákon o zřízení vyšetřovací komise v Mohuči – odhalování revolučních myšlenek

• Kvůli vlně revoluce z Francie dochází k přijetí různých demokratických norem; také požadavky na sjednocení Německa

Německý celní spolek

• Od roku 1833, zrušení cel mezi většinou členských států

• Prostor pro ekonomickou expanzi, posílení německého národního povědomí

• Předzvěst maloněmeckého sjednocení

• Generální celní konference – delegáti členských zemí, princip jednomyslnosti

• Uspořádání se změnilo v roce 1867 – zřízení celního parlamentu – většinový systém

Revoluce v letech 1848-1849

• Napjatá situace, požadavky zrušení policejních metod vládnutí

• Podařilo se ustanovit nové liberální vlády; formovaly se zastupitelské orgány

• Liberálové podnítili svolání Vorparlamentu – rozhodl o svolání celoněmeckého parlamentu za účelem přijetí ústavy

• Německé ustavodárné shromáždění – problém maloněmeckého a velkoněmeckého sjednocení (maloněmci – spíše sever – pouze Německo; velkoněmci – jih a Rakousko – i s Rakouskem) – podmínky nebyly pro Rakousko přijatelné

  • Frankfurtská ústava

    • Zákonodárství má dvoukomorový parlament

    • Výkonnou moc má nezávislý císař

    • Říšský soud s ústavněprávní kompetencí

• Hlavou státu určili pruského císaře, ten však korunu odmítl; jednání se rozpustila

• V jednotlivých zemích snaha potlačit revoluční hnutí 1849; došlo k likvidaci feudálních břemen

• Vyhlášení oktrojované ústavy v Prusku – omezená občanská práva, zastupitelský systém

Severoněmecký spolek

• Prusko-rakouská válka o hegemonii skončila porážkou Rakouska u Hradce Králové; pražský mír v roce 1866 vytěsnil Rakousko z rozhodování o německých záležitostech; zánik Německého spolku

• Vytvoření Severoněmeckého spolku (spolkový stát) – 22 členů, v čele Prusko

  • Ustavující shromáždění připravilo spolkovou ústavu (vyhlášena 1.7. 1867)