Německo

Stavovství

• Vyvíjela se typicky feudální sociální struktura

  • Stavové – politicky aktivní skupiny obyvatel; šlechta, duchovenstvo, městský patriciát a závislé venkovské obyvatelstvo

  • Stavovská obec – ve dvou vrstvách:

    • Říšští stavové – říšská knížata (přímí vazalové císaře; kurfiřtové – téměř svrchovaná moc, nedělitelnost domén, rozsáhlé výsady – přiznáno Zlatou bulou Karla IV.; v říšském sněmu měli samostatnou kurii) a říšská města (podřízená císaři) – podíleli se na řešení záležitostí celoříšského kontextu

    • Zemští stavové – zemská šlechta, místní církevní autority a knížecí města

• Města - až od 15. století – hradbami obehnané osady s tržním právem a vlastním soudnictvím

  • Říšská – bezprostředně podléhala císařům, postupně získávala větší volnost; regální práva; stavěla vojsko (Frankfurt)

  • Svobodná – také regální práva; samostatná říšská teritoria

  • Knížecí – podléhala zeměpánům (knížatům), menší práva

  • (poddanská města) – menší význam, nepodílela se na politickém životě v zemi ani v říši

Zlatá bula Karla IV.

• Od 13. Do 16. Století neexistovaly skutečně funkční společné orgány na úrovni celého Německa (území spojoval jen císař)

• Zlatá Bula Karla IV. (1356) upravovala organizaci říše

  • Základní říšský zákon

  • Karel IV reagoval na mocenský vzestup knížat a zároveň se snažil zajistit císařskou hodnost pro Lucemburky

  • Upevňovala oligarchii kurfiřtů (volba císaře a další práva – razit mince etc.)

  • Říšská šlechta měla právo účastnit se na říšském sněmu a zákonodárství

  • Omezovala papeže (nemohl zastupovat císaře)

Další pokusy o upevnění říše

• Habsburkové se bez úspěchu snažili upevnit ústřední moc

• Na konci 15. Století krize

• Maxmiliánovy reformy – Maxmilián se pokusil upravit říšské poměry a zajistit soudržnost říše

  • Vyhlášení všeobecného a věčného zemského míru – 1495; měl zabránit soukromým válkám

  • Říšský sněm se dělil do tří kolegií

  • Říšský regiment – vláda v době nepřítomnosti krále (jen krátká funkce, nedokázal se prosadit)

  • Říšský komorní soud – pomohl k sjednocení německého práva; řád říšského komorního soudu

  • Rozdělení říše na 6 (později) 10 krajů

• Vestfálský mír – 1648 – pohřbil Maxmiliánovy další snahy

  • Ukončil 30letou válku a pomohl k nezávislosti zeměpánů a k jejich absolutismu

Knížecí absolutismus

• Ferdinand III po roce 1648 uznal plnou územní výsost říšských stavů

• Změnilo se uspořádání jednotlivých teritorií – zeměpáni koncentrovali veškerou moc a vládli absolutisticky

• Modernější organizace státní správy – organizovány zeměpány; odborní byrokraté

Zánik říšsko-německé říše

• Definitivní rozpad během napoleonských válek

• 16 jihoněmeckých států utvořilo s Napoleonem Rýnský spolek (1806) -> František II složil hodnost německého císaře

• Rýnský spolek zanikl v roce 1813 – většina členů se připojila k protinapoleonské koalici

• V Prusku po ukončení válek s Napoleonem spousta reforem – zrušení nevolnictví, svobodná výroba a další