Výpisky na zkoušku

Období císařství

• r. 1804 byl Napoleon prohlášen za francouzského císaře, později korunován i římským papežem

• Napoleon ve Fr. obnovil šlechtu

• R. 1804 za přímé Napoleonovi ústavy dokončen občanský zákoník Code civil

• 1808 obchodní zákoník

• 1811 trestní zákoník

1. Francouzská III. Republika – vznik, ústava, vývoj

• 1870 – Francie (Napoleon III.) X Prusko (Bismarck – chtěl sjednotit Německo) – záminka = prázdný trůn ve Španělsku (nabídnut prus. Hohenzollernům) → F nebyla připravena → kapitulace F

• 4.9.1870 svrhnuto II. císařství → vyhlášení III. republiky (původně náhradním, provizorním zřízením bez ústavy)

• Volby do Národního shromáždění – většinu získali stoupenci mon.→ odmítnutí uznání republiky

• Únor 1871 – ústřední výbor národní gardy

→březen 1871– Pařížská komuna – vládní moci se chopil ústřední výbor národní gardy

• Květen 1871 – Paříž obsazena vládním vojskem

• 1871 – příměří s Německem, ztráta území

• 1875 – nová ústava (vydána Národním shromážděním) → republikánské zřízení

  • Tvořena 3 ústavními zákony – zákon o vztazích veřejných mocí, zákon o organizaci veřejných mocí, zákon o organizaci senátu

  • Platila do r.1940, měla velký vliv v zahraničí, vzorem pro ústavu ČSR

  • Zákonodárná moc – poslanecká sněmovna (mohl ji rozpustit prezident a vypsat do ní nové volby), senát (nerozpustitelný) → společně se scházeli jen k volbě prezidenta nebo k ústavním změnám

  • Volební právo – všeobecné, rovné, přímé, tajné (bez žen – až do 1944)

  • Státní rada – konzultativní fce

  • Výkonná moc – prezident (volen na 7 let Národním shromážděním, odpovědný ústavně, ne politicky, právo rozpustit PS), vláda

  • Oslabení moci prezidenta, posilnění parlamentu

  • Není rigidní, ale flexibilní, řada paradoxů (stala se vzorem republikánské ústavy, ač byla schválena monarchistickým parlamentem, nebyla ucelenou ústavní listinou, ale souhrnem několika pružně měnitelných zákonů, usilovala o vytvoření prezidentské vlády a vedla přitom k převaze parlamentní moci, byla míněna jako kompromisní provizorium, ale přetrvala bez velkých změn až do 1940)

• Země rozdělena do departmentů (v čele prefekt – jmenovaný prezidentem, odpovědný vládě) → ty se dále členily na arrondissementy, kantony, obce

• V Paříži – policejní prefekt (ve své oblasti výkonná moc, realizace vládní politiky)

• 1876 – volby – vítězství republikánů

• Změny v hospodářství, kolonie v Africe (Alžírsko, Tunisko, Maroko), Indočína

• Vnitropolitický vývoj – nestabilita (střídání vlád); Poč.20.stol. – oživení

• 1.světová válka – Francie na straně dohodových států → vítězná mocnost

Meziválečné období

• Z války vyšla jako nejsilnější kontinentální velmoc – 1919 Pařížská mírová konference

• 1919 – volby – zvítězil „národní blok“

• 1920 – prezident Millerand, 1921 – prezidentský předseda Briand=>Platila ústava z 1875

• 1924 – volby – „levý blok“ (socialisté, radikálové); 30.léta – politické výkyvy, střídání vlád

• Bonnet, Daladier (mnichovský diktát); 1937 – nástup vlády lidové fronty

• vnitropolitická nestabilita, růst levicové opozice, strach z války a postupný rozpad spojeneckého systému zapříčinily snadný zánik republiky pod drtivým úderem nacistického útoky a nastává období okupace