Výpisky na zkoušku

Sociální struktura

• Velmoži (prvořadé postavení vévodové); Svobodníci (drobní držitelé půdy); Duchovenstvo; Cizinci (početná skupina – Židé)

• Polosvobodní a nesvobodní → z nich vznik ministeriálů = nižší služebná šlechta, panovník a velmoži je vyzdvihli na základě jejich osobních schopností

• Stavové – politicky aktivní skupiny obyvatelstva = šlechta, duchovenstvo, městský patriciát

• Stavovská obec - Říšští stavové:

  • říšská knížata = přímí vazalové císaře stojící v čele jednotlivých teritoriích

  • říšská města = města bezprostředně podřízená císaři →Účast na říšském sněmu

Králové

• Byli vždy voleni už za života stávajícího krále (stávající králové mohli ovlivnit volbu)

• Právo volby příslušelo 6 říšským knížatům = kurfiřtům → r. 1289 byl přiznán hlad českému králi = 7 kurfiřtů

• Mohl, ale nemusel se stát římským císařem

• Oslabení moci – z císařových úředníků se v průběhu 12. století stávali téměř suverénní vládci svých domén, vliv králů upadl zejména ve 13. století

• Zákon z r. 1220 – zakotvení privilegií duchovenstva

• Zákon z r. 1232 – přiznával široká oprávnění světské šlechtě

Zlatá bula Karla IV.

• Nejdůležitější předpis, který ovlivnil poměry Svaté říše římské

• Z popudu Karla IV. na říšském sněmu v Norimberku r. 1356

• První ucelený základní říšský zákon, upravující organizaci říše

• Upravila volbu císaře 7 kurfiřty

• Uznávala kurfiřtům plnou zemskou výsost a důležité regály (právo razit mince, těžit drahé kovy, vybírat cla…)

Maxmiliánovy reformy

• Vyhlášení všeobecného zemského míru na říšském sněmu ve Wormsu r. 1495

• Říšský sněm rozčleněn na 3 kolegia

• Zřízen stavovský regiment

• Vznikl říšský komorní soud (poprvé se sešel r. 1495 ve Frankfurtu nad Mohanem) a vydán řád říšského komorního soudu

• Říše rozdělena na 6 (později 10) krajů

• Pokus vytvořit císařovi podřízené orgány

Říšská města

• Bezprostředně podléhala císařům

• Mohla pěstovat vlastní soudnictví, stavět vojsko, razit minci, vybírat rozmanité dávky

• Každoročně odváděla císaři stanovené dávky, na požádání mu poskytovala vojsko

• Jejich představitelé se na počátku 14. století začali účastnit říšských sněmů

• Nedosáhla plné rovnoprávnosti s ostatními říšskými stavy až do Vestfálského míru

Říšský sněm (Reichstag)

• Od r. 1495 se tak začalo označovat říšské stavovské shromáždění

• Byli zde zastoupeni všichni příslušníci stavů – říšská světská a duchovní šlechta a od 15. století říšská města

• 3 kolegia:

  • kolegium kurfiřtů

  • kolegium říšských knížat – světská a duchovní knížata, preláti, hrabata, svobodní pánové

  • kolegium říšských měst – každé město 1 hlas

  • Účastníci rozhodují podle principu majority

  • K platnosti usnesení sněmu bylo potřeba souhlasu všech 3 kolegií