Výpisky na zkoušku

1864 Prusko-dánská válka

• Důvod: dánská vláda se pokusila připojit přilehlé německé oblasti

• Prusko v koalici s Rakouskem poráží Dánsko

1866 Prusko-Rakouská válka

• Prusko v koalici s Itálií poráží Rakousko

• Rozhodující bitva u Hradce Králové

• Rakousko se zavázalo, že nebude zasahovat do německých záležitostí

• Zánik Německého spolku, vznik Severoněmeckého spolku

1867

• Volby do ustavujícího shromáždění Severoněmeckého spolku

• Spolková ústava

  • orgány: spolková rada, prezident spolku (Vilém I), spolkový kancléř, spolkový sněm

  • Nejsou zakotvena občanská práva

1870-1871 Prusko-francouzská válka

• vyprovokování války ze strany Pruska

• účast jihoněmeckých států (Bavorsko aj.)

1871

• spojení Severoněmeckého spolku s jihoněmeckými státy→vznik jednotného celoněmeckého státu→Německé císařství

• císařem Pruský král Vilém II = císař Vilém I, ve Versailles

• kancléřem Bismarck

• Ústava německého císařství: (platí do konce 1.sv. války)

  • Převzetí ústavy Severoněmeckého spolku

  • Spolkový stát

  • Spolková rada, říšský sněm, císař, říšský kancléř

Bismarckova politika:

• Koncepce sjednocení shora (na úrovni panovníků)

• Sjednocení „krví a železem“ (poražením odpůrců sjednocení)

• Budování spojeneckého systému (Dvojspolek, resp. Trojspolek)-měl zajistit Německo do budoucnosti

• Politika „cukru a biče“- cukr-zlepšení sociální situace dělníků, bič- zákon proti sociálně demokratické straně

1. Charakteristika státu a práva sjednoceného Německa

• Po porážce Francie roku 1870 se k Severoněmeckému spolku přidávají i jihoněmecké státy a vzniká tak německé císařství, někdy také označované jako druhá Německá říše. Ústava byla až na dílčí úpravy přejata od Severoněmeckého spolku. Sjednocené Německo bylo spolkovým státem, ve kterém se pravomoci v zákonodárné, výkonné a soudní moci dělily mezi říšské a zemské orgány.

• Hlavním orgánem říše se stala spolková rada, ve které mělo díky své mocenské převaze Prusko možnost negovat jakýkoli návrh na změnu ústavy. Spolu s říšským sněmem se podílela na zákonodárství. Od roku 1883 fungovala jako permanentně zasedající orgán.

• Císařem se dle nástupnického řádu pruského království stávat pruský král. Stál v čele výkonné moci a armády.

• Zákonodárnou iniciativu disponoval říšský sněm, který dále schvaloval říšské zákony a hlasoval o říšském rozpočtu.

• Úkolem kancléře bylo vystupovat jako spojovací článek mezi říšskými orgány. Byl jmenován prezidentem a pouze jemu byl odpovědný.

• Soudnictví se řídilo říšským zákonem o soudní organizaci z roku 1877. Soustavu soudů tvořily zemské, vrchní zemské a říšské soudy. Na říšské úrovni také působil nově vzniklý Říšský soud a Nejvyšší obchodní soud.

Právo v době císařství