Výpisky na zkoušku

důsledně provedená dělba moci, vzájemná kontrola orgánů

parlamentní demokracie; existence více politických stran; federalismus je neodstranitelný

zajištění sociálního státu; ochrana osobního vlastnictví, svoboda podnikání

nezměnitelná a vymahatelná základní práva; účel ZZ – předcházení návratu diktatury

první zasedání ústavodárného Národního shromáždění, které převzalo od ústřední berlínské vlády moc ve státě, se uskutečnilo 6.2.1919 ve Výmaru – odtud Výmarský republika, Výmarská ústava

německý parlament se na něm usnesl na zákoně o prozatímní říšské moci (prozatímní Ústava)

i přes prohranou válku dokázalo ústavodárné Národní shromáždění plnit své úkoly – zákonem zakotvilo kontinuitu mezi orgány bývalého císařství a republiky, když na sebe přeneslo práva Říšského sněmu, práva Spolkové rady na Výbor států, práva císaře na říšského prezidenta a práva říšského kancléře na vládu, a potvrdilo převzetí dosavadních říšských zákonů

Národní shromáždění schválilo také státní rozpočet a zákonem upravilo organizaci jednotné armády

splnilo i svůj hlavní cíl – 1919 spolu s výborem států schválilo novou ústavu

• označovaná jako „výmarská“

• ta vstoupila v platnost 14. srpna 1919

skládá se ze dvou částí a závěrečných a přechodných ustanovení – celkem 181 článků

první část – Výstavba a úkoly říše (1-108), druhá část – Základní práva a povinnosti Němců (109-165)

Německá říše (oficiální název) byla podle ústavy – spolková republika, moc vycházela z lidu, respektovala princip trojdělení moci, kdy nejsilnější postavení měl prezident, garantovala základní občanská práva, rovné přímé hlasovací právo, tajné, poměrné zastoupení, obsahovala prvky přímé demokracie

omezovala samostatnost jednotlivých zemí a posilovala pozici centrálních říšských orgánů (rada, sněm, soud)

od poloviny 20. let se situace v Německu stabilizuje, roste autorita demokratických institucí a oživuje se ekonomika – obnovování situace ekonomického ,,obra,, střední Evropy

státní orgány zákonodárné a výkonné moci

• Říšský sněm – nositel zákonodárné moci (zák. moc nesly též zemské sněmy)

• Říšská rada – reprezentace zemí, které do ní vysílali své zástupce podle počtu obyvatel, zástupci nejsou voleni, ale delegováni ze spolkových zemí!!!

• říšský prezident a říšská vláda v čele s kancléřem – reprezentovali výkonnou moc, říšský prezident měl velmi silné postavení, mohl v případě nouze vydávat tzv. nouzová nařízení, kde mohl zasahovat do všeho, byl volen na sedm let, přímou volbou; soudní moc reprezentoval

• Říšský soud

základní prameny práva – občanský zákoník z roku 1896, trestní zákon 1871.