Výpisky na zkoušku

• Právní pořádek se opíral o částečné přejaté předpisy z dřívější doby, zejména spolkový trestní zákoník a obchodní zákoník. Naproti tomu docházelo k novým kodifikacím, přijaty byly postupně trestní řád, občanský zákoník a nově přepracovaný obchodní zákoník. Součástí zákonodárství této doby jsou předpisy se sociální a pracovněprávní tématikou. Za zmínku stojí zákon proti socialistům vytvářející prostor pro zásahy proti socialistickým aktivitám, dále např. zákon o úrazovém pojištění či povolení dělnických výborů.

1. Periodizace vývoje Německa od roku 1918 do konce 20. století

Rok 1918 – 1919

• Válka pro Německo de facto skončila 11. 11. 1918, již před samotným uzavřením příměří v Compiégne došlo k převratným změnám.

• Devátého listopadu abdikoval císař Vilém II. a došlo k ustanovení Rady lidových zmocněnců, v jejímž čele stál socialista Friedrich Ebert.

• 12. 11. 1918 dochází k provolání Rady lidových zmocněnců – byl zrušen stav obležení, došlo k deklaraci základních občanských svobod.

• V prosinci byly vyhlášeny (a v lednu 1919 se konaly) volby do ústavodárného Národního shromáždění, ve kterých zvítězili socialisté. V srpnu 1919 vstoupila v platnost výmarská ústava

1. Ústavní systém Výmarské republiky a SRN – společné znaky, rozdíly, východiska

Výmarská republika

Ústava 1919 - vstoupila v platnost a skládala se ze 2 částí:

• 1.část Výstavba a úkoly říše

  • říše byla spolkovou republikou

  • respektovala princip dělení moci

  • rovné přímé tajné hlasování

  • respektovala i prvky přímé demokracie, které však nenašly v praxi uplatnění

• 2.část Základní práva a povinnosti Němců

  • zaručovala Němcům tradiční soubor základních občanských práv a svobod

  • Např. obsahovala: garance sociálního charakteru, ochranu občanů před zneužitím úřední pravomoci

Ústřední orgány

• Říšský sněm

  • nositel zákonodárné moci

  • při rozdělování mandátů se uplatňoval princip poměrného zastoupení (podporuje existenci pestré palety stran)

  • rozhodoval prostou většinou hlasů, v případě ústav. zákonů 2/3 většinou.

• Říšská rada

  • reprezentovala v říšském zákonodárství země

  • měla právo zákonodárné iniciativy a právo suspenzivního veta vůči zákonům přijatým sněmem, ovšem mohla být přehlasována 3/5 většinou.

• Říšský prezident

  • spolu s říšským kancléřem a vládou představitel výkon.moci

  • měl silné postavení, svolával a rozpouštěl sněm

  • vydával nouzová nařízení s mocí zákona, velitel branné moci

  • zastupoval stát navenek, jmenoval říšského kancléře(ten sestavoval vládu)

  • volen všelidovým hlasováním

• Říšská vláda

  • závislá na důvěře parlamentu i prezidenta (nejméně stabil. prvek)

  • Silný předseda vlády - říšský kancléř

    • určoval základní směr politiky