Přednášky ŘP

součástí subjektivního práva bylo i státní donucení (prostředek, kterým vlastník byl chráněn) 

- 

protikladem je přirozenoprávní teorie  zabezpečení ochrany subjektu není rozhodující, protože každý 

má svá práva dána od přírody a nemusíme se pídit, jak je zabezpečeno z hlediska ochrany (Římané 
měli protichůdný názor  není-li ochrana, jakoby neexistovalo ani právo) 

- 

pokud někdo porušil Římanovo vlastnické právo, ptal se - Jakou mohu použít žalobu? (dnes zjišťujeme, 

jaká práva má vlastník, a pak až podává žalobu) 

1)  musíme vědět obsah subjektivního práva (k čemu je ten příslušný subjekt podle konkrétní normy 

oprávněn) 

2)  musí existovat faktická možnost jeho realizace (jaké je státní donucení) 

Druhy subjektivních práv 

a) absolutní subjektivní práva 

  zabezpečuje ochranu oprávněnému absolutně proti všem ostatním subjektům, které vstupují 

do práv. vztahů s ním 

  nositel je chráněn tzv. elga omnes (proti všem)  všichni musí respektovat, že je nositelem 

subjektivního práva a je určitým způsobem zvýhodněn 

  ostatní nemusí nic aktivně konat, pouze respektovat jeho výhodu 
  kdo toto právo porušuje, soudce mu to zakáže a připomene mu jeho povinnost respektovat 

toto právo (ale nemůže ho donutit k žádné činnosti) 

  např. vlastnické právo, věcná práva k věci cizí (omezená věcná práva např. věcná 

břemena), dědické právo, osobní a rodinná práva (vyplývaly z patria potestas  otcovská 
moc) 

  chráněna žalobami věcnými (akcio in rem) 

Římské právo 

K. K. a kolektiv 

11 

relativní subjektivní práva 

  dává se do protikladu s abs. subj. právem 
  zabezpečuje oprávněnému výhodu vůči jednomu konkrétnímu jinému subjektu (povinnému) 
  požaduje se nějaká činnost, konání (např. u kupní smlouvy prodávající musí věc předat a