Přednášky ŘP

- 

rozklad římské rodové společnosti 

Římské právo 

K. K. a kolektiv 

8 

o 

majetková a politická diferenciace → rozštěpení společnosti na třídy, vznik státu 

o 

rozvoj otroctví (původně pouze patriarchální otroci) 

o 

boj patricijů s plebeji 

Republika 

Vznik římského státu 

- 

dlouhodobý proces 

- 

6. - 5. stol. BC 

- 

reforma 

o 

Servius Tullius – šestý král 

o 

rozdělení obyvatelstva podle velikosti majetku 

o 

zvláštní volební obvody 

o 

2 nové typy lidového shromáždění 

- 

uspořádání rodové, zárodek státní společnosti, rozdělení občanů - majetkové třídy, podle toho se 

realizuje přímá demokracie na shromáždění 

- 

comitia 

  hlasovalo se v rámci hlasovacích jednotek - ano nebo ne a potom se skupiny dávali 

dohromady a dospěli k závěru 

  comitia centuriata – rozdělení podle území, územní organizační jednotka 
  comitia tributa – nižší význam z hlediska státu 
  comitia plebis – pouze plebejové, otázky týkající se jejich komunity, snaha o zrovnoprávnění 

s patriciji 

konec rozlišování z hlediska práva mezi patriciji a plebeji až 3. stol. př. n. l. díky 

Hortenziovu zákonu, ten přikazuje patriciům respektovat plebejské zákony 

- 

tributní shromáždění, pouze občani méně významní 

- 

oprávnění lidových shromáždění 

  výkonná, deleguje svou pravomoc na úředníky - výkonné jednotky, kteří byli na shromáždění 

zvoleni, úředníci = magistráti, realizují vůli shromáždění v praxi, každý měl svou kompetenci, 
comitia centuriata volili  vyšší úředníky - moc zvaná imperium - byli delegováni jakoby 
neomezeně v rámci své kompetence 

  comitia tributa volila nižší úředníky, nižší pravomoci, pravomoc zvaná potestas 

 
Principy římských úřadů